Článek
Jeden z největších farmaceutických skandálů se odehrál už před více než 60 lety, avšak jeho dopady a vliv na člověka tu stále přetrvávají. Německá společnost Chemie Grünenthal uvedla na trh revoluční a až zázračný lék pro těhotné ženy. Ten jim sliboval, že je zbaví ranních nevolností, uklidní je od stresu a zajistí dobrý spánek. Nic nenasvědčovalo tomu, že právě tato pilulka bude mít na svědomí tisíce mrtvých a znetvořených dětí. Lék známý jako Contergan byl totiž před spuštěním do prodeje klinicky testován. Pokusy byly nejprve prováděny na zvířatech a poté v pozdější fázi na zhruba 300 lidských dobrovolnících. Žádné vedlejší ani jiné škodlivé účinky nebyly prokázány, a proto se tak farmaceutická společnost mohla těšit na tučné zisky z prodeje tohoto léku.
Psal se rok 1957, když Chemie Grünenthal spustila jeho oficiální prodej. Lék byl k dostání ve volném prodeji a i samotní lékaři ho s oblibou doporučovali pro jeho tlumící účinky, a to ať už k léčbě migrén nebo proti chřipce a zápalu plic. Lék se nejprve distribuoval v Německu, kde ho pravidelně užívalo na 70 tisíc jedinců, díky masivní reklamní kampani si ale rychle našel oblibu i v dalších zemích západní Evropy. Právě pro jeho sedativní účinky byl často doporučován i těhotným ženám, což se později ukázalo jako osudová chyba. Tlumící účinky totiž způsobovala látka thalidomid, která byla v léku obsažená. Ta ale také způsobovala narušení vývoje plodu právě u těhotných žen. Děti se tak rodily velmi často znetvořené a špatně vyvinuté. Nejčastěji se rodily bez horních či dolních končetin, měly znetvořené prsty, nevyvinuté vnitřní orgány, nebo jim chyběly oči či uši.
První známou obětí toho obřího farmaceutického skandálu byla dcera jednoho ze zaměstnanců Chemie Grünenthal. Malá holčička se narodila přesně na Štědrý den roku 1956. Děvčátko se ale narodilo postižené, chyběly jí uši. Nikdo tehdy ale nespojoval tento jev právě s užíváním zázračného léku. Mezi léty 1957 a 1961 byla tato pilulka distribuována za pomocí licence do 46 zemí světa a pod 37 různými obchodními názvy ji aktivně užívalo na 5 milionů lidí. Právě v tomto období bylo vypozorováno, že se rodí abnormální počet dětí, které jsou tělesně postižené či jinak znetvořené.
I přes to, že se toto číslo uživatelů mohlo zdát jako vysoké, na největším trhu společnost prozatím nefigurovala. Chemie Grünenthal se však snažila penetrovat i na americký trh, jež by mohl generovat obří zisky. Žádost o povolení vstupu na trh zaslala Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv celkem šestkrát. Pokaždé dostala zamítavé ne. Americké budoucí maminky tak mohly děkovat farmakoložce Frances Kelsey, která se nespokojila s málem dodaných informací o daném léčivu a nepovolila tak jeho prodej pod novým obchodním názvem Kevadon. To a i nově získané poznatky, které se objevily v odborném časopise, jež naznačovaly možnou spojitost užívání léku s rozením postižených dětí, rozvířilo diskuze nad škodlivostí léku a nad nedostatečnými bezpečnostními a schvalovacími postupy. Roku 1971 se z volně prodejného léku stal lék pouze na předpis a později téhož roku byl jeho prodej zcela zakázán.
Nedostatečné testovací postupy a hon společnosti za velkými zisky se dotkl 20 tisíc novorozenců. Téměř polovina z nich zemřela do věku jednoho roku, ostatní museli žít s tělesnými postiženími. Farmaceutická společnost se po této aféře s oběťmi dohodla na mimosoudním vyrovnání, které však bylo pouze symbolické. Nikdo dodnes nebyl shledán vinným a odpovědným z žádného trestného činu a až více než 40 let poté, dne 1. září 2012, se společnost oficiálně omluvila všem obětem.
Zpracováno na základě:
