Článek
Na příspěvek na bydlení má nárok každá domácnost, která na toto bydlení vydává více než 30 procent svého příjmu. Výše příspěvku je pak rovna právě částce vydané na bydlení nad oněch 30 procent do maximální výše 22 495 Kč.
Příspěvek na bydlení je jednou z důležitých sociálních dávek, který dostanou v nouzi ti potřební. Jenže je jednoduše zneužitelný. Zneužít ho mohou zejména ti, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, tedy OSVČ, v paušálním režimu.
Pokud je podnikatel OSVČ v paušálním režimu, zaplatí taková osoba každý měsíc 6 208 Kč. Pokud tedy spadá do I. pásma paušálního režimu s výdělky až do 2 milionů ročně. Z těchto 6 208 Kč je 3 386 Kč odvedeno na sociální pojištění, 2 722 Kč na zdravotní pojištění a 100 Kč jako daň z příjmu. Taková osoba pak nemá povinnost vést účetnictví, ani dokládat faktury o výdajích a příjmech.
Právě na základě tohoto principu je OSVČ v paušálním režimu jako měsíční zisk počítáno 18 900 Kč. A to je právě tak nízký příjem, že s ním taková osoba velmi často dosáhne na příspěvek na bydlení. Jak je to možné? Ukážeme vám to na příkladu.
Dejme tomu, že jako osoba samostatně výdělečně činná v prvním paušálním režimu vydělávám 2 miliony korun ročně, což je horní hranice příjmu pro setrvání v první pásmu paušálu. Můj měsíční příjem je tak po zaokrouhlení přibližně 166 666 Kč. Jenže je na mě stále pohlíženo, jako bych vydělat 18 900 Kč a nikdo s tím nic nenadělá.
Půjdu-li si požádat o příspěvek na bydlení, musím prokázat skutečně vynaložené výdaje na bydlení. Dejme tomu, že žiju sám v pražském bytě a moje měsíční náklady na bydlení dosahují 18 000 Kč. Jelikož mé náklady na bydlení ve výši 18 000 Kč přesahují 30 % z mého příjmu 18 900 Kč, tedy částku 5 670 Kč, mám nárok na příspěvek na bydlení. Ale jak vysoký?
Výše mého příspěvku na bydlení se spočítá velmi jednoduše. Od nákladů na bydlení odečtu 30 % svého příjmu. V našem případě tedy od 18 900 Kč odečtu 5 200 Kč. Výše mého příspěvku na bydlení tak bude 13 700 Kč. Od státu tedy obdržím 13 700 Kč jako příspěvek na bydlení každý měsíc, přestože mé příjmy jsou v každém měsíci průměrně 166 666 Kč před zdaněním.
Na samotné výši příspěvku na bydlení by nebylo nic špatného. To, co v tomhle příkladu nehraje, je to, že na takto vysoký příspěvek má nárok osoba vydělávající takové peníze, přičemž rodina, kde jsou oba rodiče zaměstnanci ve firmách, dosáhne mnohdy pouze na minimální výši příspěvku, někdy ani na ni ne.
Příspěvek na bydlení je tak velmi snadnou zneužitelný. Paušální daň není totiž tak úplně domyšlená. Stanovení nějakého fiktivního měsíčního příjmu pro tyto účely je logické, protože paušální daň lidé volí právě proto, aby své příjmy nemuseli dokládat, ale je jeho výše stanovena správně?
