Článek
Mezinárodní den žen se v naší zemi slaví už od dob socialismu. Tehdejší režim ale využíval svátek ke komunistické propagandě a k jeho oslavám vždy tradičně patřily rudé karafiáty, chlebíčky i alkohol. Slavilo se i na pracovištích. Právě kvůli tomuto puncu byl vnímán negativně, přestože jeho historie je daleko starší a důvody vzniku mnohem hlubší.
Po sametové revoluci prošel krizí, protože byl do jisté míry spojován právě s komunistickým režimem, přesto však dokázal v novém kapitalistickém světě najít své místo. A slaví ho podstatná většina Čechů. Právě v tento den můžeme potěšit své nejbližší hezkou kyticí nebo dárkem, který překvapí.
Vzhledem k tomu, že se jedná o mezinárodní den, je logické, že se nejedná pouze o lokální oslavy. Slaví se prakticky po celém světě. Přestože je u nás pouze významným dnem a v tento den se běžně pracuje, některé státy dávají ženám volno, jiné považují MDŽ za státní svátek a volno má tak většina pracujících.
Svátek jako takový vznikl na počátku 20. století v rámci boje za rovnoprávnost žen a rovné hlasovací právo. A právě proto se dnes v naší rovnostářské společnosti musíme ptát. Proč se slaví svátek žen a svátek mužů nikoli? Odpověď není tak úplně jednoznačná.
Přestože Mezinárodní den mužů skutečně existuje již od 60. let 20. století, zpopularizován byl až na konci 20. století v roce 1999. Datum jeho oslav bylo stanoveno na 19. listopadu a je slaven asi v 60 zemích světa. Jenže si na něj mnohdy nikdo ani nevzpomene. Mezinárodní den žen byl totiž uznán Organizací spojených národů jako oficiální, Mezinárodní den mužů se žádného takového uznání nedočkal.
Na rozdíl od dne žen, kdy osobám ženského pohlaví připomínáme, jak je máme rádi a co pro nás znamenají, slaví se den mužů ve světě v poněkud všeobecnější rovině. Oslavuje se zejména mužské pokolení jako takové. Připomínají se historické mužské úspěchy, ať už souvisí s kulturou, politikou nebo ekonomikou. V tento den se podporují i mužské vzory z řad celebrit a sportovců, které mohou mít dobrý vliv na budoucí generace. Mluví se i o mužských problémech, o kterých muži sami často mluvit nechtějí. Jde o problémy spojené s jejich fyzickým a psychickým zdravím.
U nás ho příliš mnoho lidí neslaví, a tak pokud si chce někdo na muže ve svém okolí vzpomenout, bývá to většinou partnerka nebo přátelé, kteří ho vytáhnou na pivo či drink. Hlubší význam tohoto svátku u nás ale zaniká.
Závěrem lze konstatovat, že svůj den mají muži i ženy, avšak ten ženský se ještě stále slaví a ženy bývají obdarovávány, ten mužský se tak trochu vypouští. Možná je to ale tak dobře, protože právě ženy jsou tažným motorem nás mužů. Kde bychom bez nich byli a co bychom bez nich v životě dokázali?
Zpracováno na základě:
