Měst duchů je v Itálii tisíce. Přibývají další a lidé se zbavují svých domů

Města duchů vznikají hned z několika důvodů. Oblast, kde město leží, se nachází na špatně přístupném místě, je tu velmi omezená dopravní infrastruktura, málo pracovních příležitostí a v neposlední řadě i styl života, který už mladým není blízký. Jedním z důležitých faktorů, který obyvatele měst motivuje k tomu, aby se z něj odstěhovali, je také strach.

Velké množství těchto měst leží na pahorcích, vrších či skalách, které časem podléhají erozi. Může se tedy stát, že se kus obce zničehonic zřítí do údolí. Města duchů vznikají i na místech, kde pravidelně docházelo k zemětřesením s důsledkem sesuvu půdy, která stál místní jejich obydlí, některé dokonce i život.

Lidé už v takových místech bydlet nechtějí. Stěhují se do větších měst nebo na pobřeží, kde mohou žít bez bázně a strachu, snadněji seženou práci a mohou zde žít modernějších život než ve starých městech na skalách ve vnitrozemí. A právě z těchto důvodů právě v Itálii takových míst přibývá. Turisté navštěvují většinou právě města na pobřeží nebo památkově zajímavé destinace. Pokud taková obec památkami neoplývá, jen těžko ji nějaký turista objeví a pojede se do ní podívat.

V mnoha dalších italských městech tak lidé prodávají své domy pod cenou, aby je byl vůbec někdo ochoten koupit, případně zde domy zanechávají a stěhují se do měst. Obce se snaží o to, aby se z jejich měst města duchů nestala, a proto volné domy nabízí svým krajanům i v zahraničí prakticky za pakatel. Podmínkou je, že ten, kdo dům koupí, investuje v průběhu několika let předem danou částku do rekonstrukce daného obydlí. Snaží se tím udržet obyvatele ve svých městech, aby ta neztratila svůj status. Jde o umělé osidlování těchto míst ve snaze, aby tady alespoň v turistické sezoně bylo živo. Kdo by ale chtěl bydlet v obci, ve které už zavírají i obchody a restaurace, protože se tu neuživí. Bez auta jste tady navíc často úplně bezmocní.

Turistický ruch se v těchto městech ale začíná rozvíjet až v momentě, kdy jsou již zcela opuštěná. Nové moderní trendy turismu totiž lákají ty, kteří mají rádi tajemno. Zcela opuštěná města jsou tak někdy hojně navštěvována těmi, kteří chtějí zažít jedinečnou atmosféru prázdného a opuštěného města. Procházka úzkými uličkami, kde dříve bývalo živo, mezi prázdnými polorozbořenými domy ve vás zanechá opravdu silné dojmy. Na někoho však taková návštěva může působit až depresivně.

Nejznámějším z italských měst duchů je Craco. Město s bohatou historií a žádným obyvatelem. Čas od času se tu ale usídlí filmaři, pro které je tato lokalita zajímavá a navíc velice levná. Lidé tu žili stovky let, už od 11. století. Město zažilo války i nájezdníky. Jenže v 17. století zabila část obyvatelstva epidemie moru. Ti, co přežili, však byli zkoušeni dál. V 19. století přišlo silné zemětřesení následované hladomorem z důvodu zemědělské neúrody.

Poté tu bylo ještě několik sesuvů půdy a postupné drolení skály, na které Craco stojí. V 70. letech 20. století postihly město silné záplavy a jen pár roků poté další zemětřesení. To byla pro zbylé místní obyvatelstvo poslední kapka. Odstěhovali se všichni do jednoho. Od 80. let je Craco městem duchů a patří k těm nejnavštěvovanějším.

Města jako Craco a jemu podobná jsou typickými italskými skalními obcemi, které tento stát vytvářejí takovým, jaký je, a dělají z něj zajímavou destinaci pro turisty všeho druhu. Je neuvěřitelná škoda, že se lidé z těchto měst stěhují. Města samotná tak brzy čeká absolutní zmar, kdy zcela zmizí z povrchu zemského. My máme to štěstí, že je teď můžeme ještě navštívit.