Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Mohutnatky mohou člověku způsobit silnou bolest, okusují prsty. Jsou už v Řecku, Chorvatsku i Itálii

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: ShadowBee / Wikipedia Commons / CC BY-SA 4.0

Mohutnatka je druh ploštice

Člověk jede na dovolenou zejména proto, aby si odpočinul. Jenže oblíbené dovolenkové destinace jako je Řecko, Chorvatsko, Kypr nebo Bulharsko letos čelí invazi mohutnatek. A ty mohou dovolenkáře pěkně potrápit.

Článek

Co to vlastně taková mohutnatka je a čím může člověku způsobit nepříjemnosti? Jedná se o velké ploštice, které běžně dorůstají až deseti centimetrů, někdy mohou být dokonce i větší. Doposud se mohutnatky vyskytovaly především v severní Africe či v na poloostrovu Malá Asie, nyní se ale částečně přestěhovaly do jihovýchodní Evropy. Jedná se o hmyz, který dokáže létat a dokonce i plavat. Důvody, proč se mohutnatky stěhují do Evropy, jsou nejasné. Předpokládá se, že došlo k úbytku jejich přirozené potravy v místech, odkud do Evropy přišly.

Jejich potravu tvoří zejména jiné druhy hmyzu či drobní živočichové jako malé ryby nebo želvy. Políčeno ale může i mít i na drobného ptáka. Taková mohutnatka má totiž kusadla, která vypadají jako malé kleště. Ty dokáže do své kořisti zabodnout, vypustit do ní jedovaté látky, které ji znehybní. Pak už následuje proces, při kterém mohutnatka svou oběť vysaje. Paradoxně tak dokáže zahubit i tvory, které jsou podstatně větší, než je ona sama. Kořist dokážou zachytit i za letu a pak si ji podržet, dokud nedojde ke znehybnění.

Proč člověka nejsou sice smrtelně nebezpečné, i přesto ale dokážou dovolenou pěkně znepříjemnit. Ne nadarmo se jim říká okusovači prstů. Nedělá jim totiž problém se svými kusadly zakousnout i do končetin člověka. A právě toto kousnutí spolu s jedovatými látkami může způsobit velmi silnou bolest, která navíc odezní až za několik dnů. Kvůli migraci, ke které došlo, se s nimi nyní můžeme běžně setkat na Balkáně. Chorvatsko, Bulharsko, Řecko mají s jejich invazí problém. Jejich výskyt byl ale zaznamenán i na Kypru nebo třeba v Itálii, což naznačuje, že dochází ke stěhování ploštic z východní Evropy i na západ.

Setkat se s nimi můžeme i u moře, avšak daleko častěji se nachází v okolí řek a při ústí řek do moře. Ke svému rozmnožování totiž mohutnatky potřebují sladkou vodu, a tak se od sladkovodních ploch příliš nevzdalují.

V České republice se s nimi nesetkáme, přestože jim příbuzných ploštic u nás žije asi 900 různých druhů. Žádné z ploštic žijící v Česku ale nemohou člověka takto potrápit, ani nejsou takto výrazně invazivní vůči okolní přírodě.

Před mohutnatkami je třeba se mít na pozoru. Stačí totiž jedno takové kousnutí a dovolenou už si moc neužijete. Vzhledem k jejich výrazné velikosti je však určitě nepřehlédnete. Pokud se tedy chystáte na letní dovolenou do některé z výše jmenovaných zemích, buďte nanejvýš opatrní.

Zpracováno na základě:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz