Článek
Mělo to ale malý háček: Jaké nemovitosti bude spravovat? Celý příběh začíná poněkud neuvěřitelně. Když se totiž Dennis jednoho dne podíval z okna, viděl více nevyužitého majetku, než si dokázal kdy představit. Hope ten den z okna uviděl totiž samotný Měsíc. A tak se začal rodit jeden z nejodvážnějších a nejambicióznějších podnikatelských plánů vůbec. Na základě informací, které získal na vysokoškolském kurzu politologie si vzpomněl na mezeru v chartě OSN. V dokumentech stálo, že Měsíc ani jakékoliv jiné vesmírné těleso si nemůže nárokovat ani vlastnit žádný stát či země, avšak tato mezera se nevztahovala na jednotlivce. Neváhal tedy a napsal dopis Organizaci spojených národů, ve kterém tvrdil, že Měsíc patří pouze jemu a nikomu jinému. Požádal je o případné vysvětlení právních důvodů, kvůli kterým by si jednotlivec nemohl nárokovat vlastnictví Měsíce. Nicméně nikdy nedostal na svůj dopis odpověď. A právě díky tomu vyslovil svůj záměr rozdělit a rozprodat celý Měsíc. Později se k celému incidentu vyslovila prezidentka Mezinárodního institutu vzdušného a vesmírného práva Tanja Masson-Zwaan, která pro National Geographic uvedla, že Organizace spojených národů (OSN) nikdy neodpověděla na dopis od Dennise Hopea, protože smlouva o vesmíru se vztahuje jak na všechny státy, tak na jejich občany.
Dennis Hope se ale nikdy nedal odradit a vytrvale pokračoval ve svých podnikatelských záměrech, které zahrnovaly především rozparcelování Měsíce a jejich následný prodej. Od té doby, co začal prodávat pozemky na Měsíci, již prodal více než 611 milionů akrů. Tyto pozemky se prodávají jednotlivě s rozlohou jednoho akru za cenu 19,95 dolarů (po zaplacení „lunární daně“ a vystavení vlastnické listiny a její dopravy se cena navýšila až na částku 36,50 dolarů). Aby stimuloval poptávku, větší pozemky nabízel se slevou. Jednou prodal pozemek o rozloze 2,66 milionu akrů za 250 000 dolarů. Mezi jeho nejznámější zákazníky patří i tři bývalí prezidenti USA (George Bush, Jimmy Carter a Ronald Reagan). Hope je nejen prezidentem v Lunar Embassy, ale je taktéž prezidentem Galaktické vlády demokratické republiky, která zastupuje majitele pozemků na Měsíci a majitele dalších území ve vesmíru, která si Hope nárokuje. Tvrdí, že má nárok i na Merkur, Mars, Venuši, Jupiterův měsíc Io a Pluto. Koupěchtiví klienti si dokonce mohou koupit celé Pluto za symbolických 250 000 dolarů.
Kromě rozprodávání měsíční půdy je Hope angažovaný i v dalších otázkách týkajících se jeho podnikatelské mise „Měsíc“. V minulosti se setkal s vysokými zahraničními hodnostáři a dokonce se pokusil dosáhnout oficiálního uznání Mezinárodním měnovým fondem. Na Měsíci totiž přijal jako platnou měnu Deltu. A když se Čína vyjádřila o svém záměru vybudovat měsíční základnu, Hope neváhal a vyslovil hrozbu vůči čínské vládě.
Od roku 1980 zůstává nárok Dennise Hopea na vlastnictví Měsíce kontroverzní a připomíná nám, že nemůžeme brát vesmírné zdroje jako samozřejmost. Přestože etické a právní spory ohledně jeho nároku stále trvají, Dennis Hope nadále podporuje průzkum vesmíru a využívání všech jeho přírodních zdrojů.
V konečném důsledku přispěla odvážná jednání Dennise Hopea k pokroku v chápání průzkumu vesmíru a využívání jeho zdrojů. Vlády by měly pokračovat ve spolupráci, aby vytvořily komplexní dohody týkající se vlastnických práv v našem vesmíru i mimo něj.
Zpracováno na základě článku Muž prodával na měsíci pozemky více než 30 let.
