Článek
V Bengálském zálivu najdeme Andamanské souostroví. Jedním z jeho ostrovů je právě Severní Sentinel, ostrov se zvláštním názvem a unikátní přírodou. Na malé rozloze, asi jen 60 kilometrů čtverečních, je prakticky všude hustá džungle. Okolo ostrova pak korálové útesy. Pro dovolenkáře by to byl ráj. Jenže se sem za žádných okolností nedostanete.
Ostrov je zcela samostatný, není závislý na žádném větším celku. Domorodci se tak zde starají pouze sami o sebe, neexistuje tu žádný zahraniční nebo mezinárodní obchod, nefunguje cestovní ruch a lidé tu stále žijí v kmenech. Ostrov se prakticky nezměnil za posledních několik desítek tisíc let. Domorodci tak svoje území před vetřelci stále hájí luky a šípy. A jsou nemilosrdní.
O ostrově toho víme jen málo. Prakticky vše, co se o něm dozvídáme, jsou informace ze satelitních a leteckých map, které jsou sice schopné zmapovat pobřeží, ale hustou džunglí neprostoupí. Co se tak odehrává v nitru ostrova, o tom se můžeme jen dohadovat. Sami Sentinelci by ani při snaze zmapovat okolí nebyli příliš úspěšní. Mají totiž jen jednoduché primitivní nářadí, se kterým se neodváží daleko na moře. Přitom nejbližší sousední ostrovy leží desítky kilometrů daleko, pevnina je pak stovky kilometrů daleko.
Ostrov v minulosti čelil několika vpádům civilizovaného obyvatelstva, které si chtělo nové území přivlastnit. Snahy o podrobení si Severního Sentinelu sice vždy ztroskotaly, ale domorodci začali být nedůvěřiví vůči komukoli, kdo by k jejich ostrovu připlul.
V roce 2018 se na ostrově Severní Sentinel odehrálo velké drama. Na ostrov se totiž rozhodl vydat John Allen Chau, americký evangelický misionář, který se rozhodl, že sentinelskou víru obrátí na křesťanství. Na místo se vydal neozbrojený, jen s Biblí v ruce. Bohužel se mu tato mise stala osudnou. Misionáři bylo pouhých 27 let, když ho zabily šípy místních Sentinelců. Jeho tělo pak bylo pohozeno na pláži. Neúspěšné byly i indické úřady, když se snažily o to, aby mohlo být jeho tělo z pláže odvezeno.
Informace, které o ostrově máme, pocházejí z leteckých a satelitních snímků, ale také od jednoho dobrodruha, který v roce 1967 vstoupil na ostrov a přežil. Triloknath Pandit měl to štěstí, že na něj domorodci nezaútočili, schovali se před ním. Tento antropolog měl tak unikátní prostor ostrov do jisté míry prozkoumat. Objevil několik chatrčí a zásoby ovoce a ryb.
Sentinelci jsou podle získaných informací vysocí kolem 160 centimetrů a dožívají se jen asi 40 let. Chodí zcela nazí a pravděpodobně neznají ani oheň, potravu tak konzumují většinou syrovou.
Ostrov Severní Sentinel je jedno z posledních míst na naší Zemi, které nebylo ani v nejmenším ovlivněno moderními výdobytky. Lidé tady žijí primitivním, přesto spokojeným životem. V jiném prostředí by nepřežili. Nemají totiž žádnou imunitu, která by je ochránila před viry a bakteriemi, které číhají v našem světě.
