Článek
Vždy mi vadilo, že se v Česku prodávají vejce z klecových chovů, což mi připadá jako týrání zvířat, a tak jsem se dlouho snažil hledat alternativu. Rozhodování ale nezáviselo jen na mé vůli stát se ekologicky zodpovědnějším, ale i na ceně nabízených vajec. Ta klecová, která si běžně koupíme v supermarketu, bývala vždy mnohem levnější. Domácí naopak vždy výrazně dražší.
Jenže před pár měsíci se situace změnila. Cena vajec v supermarketech začala jít strmě nahoru. Konečně jsem tak mohl hledat kompromis mezi svým přesvědčením a cenou. Našel jsem si jednu malou vesnici blízko mého bydliště, kde tamní soukromník prodával domáci vejce. A začal jsem je pravidelně odebírat. V loňském roce totiž taková vejce stála pouze čtyři koruny. A já byl konečně spokojen, že nepodporuji ten byznys, který nazývám týráním slepic. Stačilo prodejci vždy jen zavolat a on my nějaká ta vejce každých pár týdnů schoval.
I cena těch domácích vajec šla od té doby pochopitelně nahoru, avšak soustavně s ní stoupala i cena vajec ze supermarketů, a tak byla jejich hodnota až donedávna prakticky vyrovnaná. Chápu, že s rostoucími cenami, rostou náklady i soukromníkovi, rozhodně si ale nemyslím, že by cena vajec měla stoupnout prakticky na dvou a půl násobek doslova během pár měsíců. Předpokládám tedy, že se i soukromník přizpůsobuje ceně na trhu a snaží se na prodeji svých vajec vydělat co možná nejvíce.
První zdražení těsně před Vánocemi bylo nemilé, bylo však pochopitelné. Pět korun ale nebyla cena, kterou bych za vejce nebyl ochoten zaplatit. Hned po Novém roce ale jejich cena vyletěla na sedm korun za kus a při poslední návštěvě jsem za ně zaplatil dokonce deset korun. A to už mi přijde přehnané. Situace na trhu s vejci mě tak opět nutí k tomu, abych si vybral mezi dvěma pro mě naprosto nepřijatelnými možnostmi, protože deset korun za vejce opravdu platit nebudu.
Mohu tedy omezit spotřebu vajec, tím bude moje měsíční útrata za vejce nižší a já mohu být spokojen, že nepodporuji klecové chovy. Nezaplatím tedy víc peněz a zároveň můžu být dodržovat svůj ekologický přístup. Já ale vzhledem k chodu domácnosti omezovat spotřebu vajec nechci. V takovém případě mi ale zbývá jediná možnost. Začít znovu kupovat vejce ze supermarketu, kde jsem je teď viděl se pohybovat mezi šesti až sedmi korunami za kus. Jenže zase mě bude hlodat to svědomí, že i když vím, odkud vejce pocházejí, tak tento byznys podporuji.
Vajíčko za deset korun v období Velikonoc se nebojím označit za zlodějnu, protože prodejci zkrátka vědí, že na Velikonoce lidé vajec spotřebují opravdu hodně. Přeci jen jsou symbolem těchto svátků. Za vším ale stojí nenasytnost lidí. Právě ta kdysi způsobila, že se slepice začaly zavírat do klecí, aby se tak uspořilo místo a zvýšila se produkce. Nejsme na tom už ale tak, že bychom mohli najít nějaký kompromis a přestat s tímto bezohledným týráním?
Zpracováno na základě:
a na základě cen vajec a vlastní zkušenosti
