Článek
Po dlouhém rozmýšlení jsme se rozhodli, že zajdeme do kina na velmi propagovaný film Bod obnovy. Měli jsme trochu strach, protože sci-fi žánr máme rádi a naposledy jsme byli velmi zklamáni z českého rádoby sci-fi snímku Běžná selhání z roku 2022. Upoutávka nás ale přesvědčila. A tak jsme v den premiéry vyrazili plni očekávání.
Film nás ihned na začátku vtáhl do děje, což jsem úplně nečekal. Je pravda, že některé dialogy ve filmu byly trochu nešťastně napsané. Působily, jako kdyby je herci předčítali z papíru. Naštěstí tam takových úseků nebylo moc.
Trailer láká na speciální efekty a triky světové úrovně. Ve filmu je sice velmi povedená grafika, ale o nic víc záběrů na moderní město v roce 2041 nečekejte. V upoutávce jsou totiž skoro všechny. I tak ale působí přirozeným dojmem a člověk má pocit, že se skutečně ocitl v budoucnosti. Není to nucené, ani nepřirozené. Občas jsem měl i pocit, že takhle nějak by to v naší budoucnosti skutečně mohlo vypadat. Vizuálně i technicky to prostě funguje. Je potřeba vzít v potaz, že zahraniční sci-fi mají na natočení takového filmu daleko vyšší, mnohdy několikanásobně vyšší, rozpočet.
Celý příběh doprovází temná atmosféra, která dodává filmu to pravé kouzlo neznáma. Nicméně příběh trochu pokulhává. Dobře se na to kouká, ale jestli čekáte nějakou složitou zápletku, pak jste na omylu. Film je totiž takovou klasickou detektivkou z budoucnosti. Jako by snad byl pouhou epizodou některého z kriminálních seriálů, kterých teď česká média produkují tuny. Najdou se mezi nimi ale i kvalitní počiny a právě k těm patří i Bod obnovy.
Ani ten hlavní záporák tu není skryt do poslední chvíle. Známe jej prakticky od začátku a hledáme pouze jeho motivaci k činu. To nemusí sedět každému, mně to ale při sledování filmu vůbec nerušilo.
Film láká na speciální efekty, napětí a emoce. Bohužel se jich ale tolik nedočkáme. Vše je to postavené hlavně na dialozích, kterých je tu zbytečně mnoho. Nejsem typ, který potřebuje jednu akci za druhou, ale poznám, kdy je mluvení až příliš.
Bod obnovy je evidentně inspirován zahraničními snímky stejného žánru, od kterých si vypůjčil mnoho prvků. Velkým plusem snímku je i skvělé obsazení v čele s Andreou Mohylovou, Václavem Neužilem a Matějem Hádkem. Vyniká ale zejména herecký um Andrey Mohylové, ostatní nedostávají zdaleka tolik prostoru. Ztvárnění její postavy je však dokonalé. Stejně temné a chladné jako celý film.
Film rozhodně není bez chyb nebo zbytečných klišé. Celkově jej ale hodnotím velmi pozitivně. Jde o typ filmu, jaký v naší kinematografii už dlouho chybí. Možná právě tohle udá směr nové generaci tvůrců a naše filmy budou jednou na světové úrovni jak po grafické stránce, tak po té příběhové.
