Článek
USA byla jedinou zemí na světě, která na konci 2. světové války použila na nepřítele jaderných zbraní. V archivech však existují záznamy o tom, že USA nebylo jedinou velmocí, která se snažila sestrojit atomovou bombu. Je dost pravděpodobné, že se o to dost usilovně snažilo i nacistické Německo a bylo tomu dokonce velmi blízko.
Přitom mohli být Němci právě těmi, kteří by vlastnili funkční atomovou bombou jako první na celém světě. Stejně jako Američané měli dostatek uranu k jejímu vyrobení a k tomu disponovali vědomostmi a talentem Wernera Heisenberga, který jako první v roce 1939 rozštěpil atom a v roce 1942 vyvolal řetězovou reakci, která dokázala uvolnit velké množství energie.
Adolf Hitler však vědcům příliš nevěřil. Soustředil se raději na okultismus a jiné podobně nadpřirozené věci, které by mu pomohly udržet nadvládu nad evropskými státy. Z finančního hlediska tak byl jaderný výzkum v Německu zanedbáván. Nedostatek financí tak Wernera Heisenberga zásadně brzdil. Právě díky tomu se povedlo Američanům vytvořit tuto zbraň jako první. Vzhledem k brzké porážce nacistického Německa ji tento stát pak už vyrobit nestihl.
Že nebyla jaderná bomba dokončena je jedna věc, ale Rainer Karlsch, německý historik, publikoval v roce 2005 knihu s názvem Hitlerova bomba, ve kterém uvádí zajímá fakta, která objevil průzkumem tehdejších pramenů, nikoli však archivů německých, nýbrž sovětských. Kniha dosud nebyla do češtiny přeložena, a tak si ji bez znalosti cizích jazyků bohužel nepřečtete.
Co je ale podstatné, je to, že se v této knize hovoří o tom, že Rainer Karlsch právě v sovětských archivech objevil informace o tom, že Sověti se o dokončování německé atomové bomby dozvěděli již na podzim roku 1944. Podle těchto pramenů bylo Německo s vývojem atomové bomby na dobré cestě. Dokonce se zde hovoří o tom, že oblast Durynska byla jednotkami SS evakuována, aby zde mohly proběhnout první pokusy odpálení jaderné bomby.
Poslední takový pokus podle všeho proběhl 3. března 1945. Zničil oblast v okruhu asi 500 metrů a měl na svědomí životy několika válečných zajatců a vězňů z koncentračních táborů. Sériová výroba takové bomby však nebyla nikdy zahájena, protože nebyla zcela bezchybná.
Teorii Rainera Karlsche potvrdily i archivy západních států a tajné archivy samotného Německa. V těchto záznamech se hovoří i očitých svědcích, kteří té noci viděli jasný záblesk a prudký poryv větru. Někteří lidé z okolí výbuchu pak několik dní trpěli bolestmi hlavy, krvácením z nosu a nevolnostmi. Měření v dané oblasti potvrdilo zvýšený výskyt radiace.
Německo se snažilo tato Karlschova tvrzení vyvrátit. Závěry, ke kterým dospěl, se totiž podle nich dají vysvětlit i mnoha jinými způsoby. Jak to bylo skutečně, to se možná dozvíme na základě dalších výzkumů této oblasti.
