Článek
V širším pojetí občanské dědictví znamená finanční pomoc od státu pro každého, kdo dovrší věku dospělosti nebo jiného velkého mezníku. Tyto peníze mají mladého člověka motivovat a rozjet jeho úspěšnou kariéru. S penězi ale může naložit, jak chce. Může je samozřejmě utratit, ale může je i investovat, použít na rozjezd vlastního podnikání, nebo si jimi zaplatit vzdělávací kurzy.
O problematice občanského dědictví se v poslední době hodně hovoří ve Velké Británii, ale i u našich západních sousedů. V Německu a v Rakousku. Přestože přibývá návrhů, jak by takové občanské dědictví mohlo fungovat, většina z nich nepočítá s obecným občanským dědictvím, které by dostal každý, kdo vstupuje do světa dospělých. Finanční podpora do začátku by se měla týkat jen těch, kterým nezůstalo nic po rodičích, či je rodiče nemohou finančně dotovat.
Tyto návrhy vyvolávají kontroverze a názor na občanské dědictví staví skupiny lidí i politiků proti sobě. Například v Rakousku se snaží liberální hnutí NEOS prosadit takové občanské dědictví úplně pro každého. V den osmnáctých narozenin by tak každý Rakušan obdržel finanční částku ve výši 25 tisíc eur, tedy něco přes 600 tisíc korun. Problémem stále zůstává, kde na takové výdaje vzít. Návrhy se různí, ale dost často se přemýšlí o kompenzaci v podobě pozdějšího odchodu do důchodu. Pokud by se totiž hranice odchodu do důchodu posunula o jeden rok, pokryly by se z toho veškeré výdaje na občanské dědictví.
Podle odborníků by občanské dědictví pomohlo snížit nerovnosti ve společnosti a zároveň by nedocházelo k tam markantnímu nárůstu sociálních rozdílů jako v posledních desetiletích. Děti bohatých totiž zdědí po svých rodičích značné finanční prostředky i majetky, kdežto děti chudých pravděpodobně nikdy nebudou mít na to, aby například rozjely vlastní podnikání. Chudí zůstanou chudými a bohatí mohou své majetky zúročovat i nadále. To je hlavní důvod, proč o občanské dědictví přemýšlí hned několik evropských států.
Pokud by se o občanském dědictví začalo mluvit u nás, je předem jasné, že by to byl citelný zásah pro státní pokladnu. Vzhledem k průměrnému počtu narozených dětí v každém kalendářním roce by v tom letošním dospělo zhruba 100 tisíc takových dětí. Pokud by každé z nich dostalo jako občanské dědictví třeba i jen 500 tisíc korun, znamenalo by to náklad ve výši 50 miliard korun, který si teď stát určitě nemůže dovolit.
Posunutí hranice odchodu by také nebyla úplně šťastnou volbou. My Češi už nyní chodíme do důchodu jako jedni z posledních v celé Evropské unii. Další zvýšení této hranice by vyvolalo jen a jen nespokojenost a protesty občanů. Pokud se tedy na občanské dědictví neseženou peníze někde zcela jinde, toto navrhované řešení u nás nepřichází v úvahu. Mladí tak u nás zřejmě žádné občanské dědictví v dohledné době nedostanou a my můžeme jen sledovat, jak se bude situace vyvíjet u našich sousedů.
Zpracováno na základě:
