Článek
Franca Viola je žena, která je dodnes mezi námi. Narodila se krátce po druhé světové válce na italském ostrově Sicílie. Byla dcerou farmářů, ale v patnácti letech byla po domluvě zasnoubena se synem jednoho z tamních mafiánů. Ke svatbě však nedošlo. Frančin snoubenc jménem Filippo Melodia byl zatčen za krádež a strávil dva roky za mřížemi. Mezitím se Franca z lásky zasnoubila s jiným mužem, kterého si hodlala vzít.
Když se Melodia dostal z vězení, hodlal se k France vrátit. Zjištění, že už má jiného, pro něj bylo doslova šokem, Franca ho navíc osobně odmítla. A tak začal spřádat plán, jak Francu znovu dostane do své moci. Způsoby mafiána ho ale dohnaly k tomu, že Francu unesl a několik dní ji opakovaně znásilňoval. Melodia však v té době své chování za zločin nepovažoval. Platil totiž zákon takzvaného reparativního manželství, což v praxi znamenalo to, že žena by se měla provdat za muže, se kterým přišla o panenství, jinak bude považována za nepočestnou.
Toho Melodia ostatně i využil. Poté, co Francu znásilnil, si myslel, že nyní budou k sobě tímto zákonem připoutáni. Frančin otec ale nelenil a celou věc oznámil na policii. Ještě než jí bylo osmnáct let, bylo osvobozena a únosci zatčeni. Co se dělo potom, vyvolalo v Itálii něco, co tahle země ještě nezažila. Žena se vzbouřila proti nepsanému zákonu a rozhodla se bojovat za svá práva. Nebála se toho, že ji mnozí konzervativci budou považovat za nečestnou. Byla si totiž jistá svojí pravdou.
Rodina Violových podala na Melodiu trestní oznámení a snažila se domoci spravedlnosti. A protože to tehdy na Sicílii a prakticky i v celé Itálii bylo naprosté tabu, čelila rodina mnoha vyhrožováním, která vyústila až v to, že dům i pozemek Violových byl úmyslně zapálen a shořel na popel. Rodina se ale nevzdávala. Přece jen se psala již 60. léta 20. století a doba musela jít kupředu. Pomohlo jim zejména zmedializování celé kauzy. Melodia byl odsouzen, i když tvrdil, že Franca s pohlavním stykem souhlasila. Zastání se dívce dostalo od parlamentu, od prezidenta i od samotného papeže.
O France se začalo psát, byl natočen film na motivy jejího příběhu a stala se mediálně známou. To, co se jí stalo, zbořilo na jihu Itálie zažitá tabu a doslova přepsalo zákony. Znásilnění se do té doby považovalo pouze za zločin proti mravnosti, od odsouzení Melodii ale bylo překlasifikováno na osobní útok a začalo být daleko tvrději postihováno. Postupem času zákon reparativního manželství začal upadat v zapomnění. Díky France Viole se Itálie posunula zase o něco dopředu a dodnes je tato žena vzpomínána jako symbol pokroku a emancipace.
Franca Viola pak svůj život zasvětila aktivismu a snažila se napříč celým Apeninským poloostrovem rozšiřovat další kulturní hodnoty, u nichž věřila, že jsou správné a že Itálii pomohou stát se lepším státem a bezpečnějším domovem pro ženy.
Zpracováno na základě:
