Článek
Nejen z dostupných historických záznamů, ale i z nalezených zkamenělin, zcela jistě víme, že se na naší planetě Zemi v průběhu milionů let vyskytovala celá řada obrovských ptáků. Proto je až zarážející, že si většina dnešních lidí neuvědomuje, že se tyto majestátní druhy ptáků vyskytují dodnes. Krásným příkladem může být ohrožená harpyje pralesní.
Harpyje pralesní je považována za jednoho z největších žijících druhů ptáků, přičemž někteří jedinci dorůstají do rozměrů srovnatelných s dospělým člověkem. To, co na harpyji můžeme obdivovat, není jen její obří vzrůst, ale i impozantní rozpětí křídel, které může dosahovat délky přesahující dva metry. Hmotnost tohoto tvora se pohybuje mezi čtyřmi a deseti kilogramy (přičemž samice váží zhruba dvojnásobek hmotnosti samce). Zvláštní pozornost si taktéž zaslouží její svalnaté nohy, které jsou vyzbrojeny ostrými drápy dorůstajícími do velikosti bezmála 13 centimetrů. To z ní dělá, hned po kondorovi andském, druhého největšího okřídleného predátora Jižní Ameriky. Možná i právě proto má harpyje pralesní sklon pronásledovat kořist, která je běžně i dvojnásobně větší než ona samotná.
Původním domovem tohoto opeřence jsou především deštné pralesy Jižní Ameriky. Vyskytuje se převážně na území dnešních států, jako jsou Brazílie, Peru, Venezuela a Kolumbie. Vlivem deforestace na něj však můžeme narazit i v oblastech Střední Ameriky. Spatřit tohoto tvora je však velmi vzácné, neboť k lovu tito obávaní dravci potřebují oblast čítající několik tisíc hektarů. Že se jedná o obávané vrcholové predátory, kteří v letu dokáží dosáhnout rychlosti atakující devadesát kilometrů v hodině, nasvědčuje i fakt, že se jejich jídelníček skládá především z opic, lenochodů, ostatních ptáků, drobnějších savců a plazů. Příležitostně nepohrdnou ani domácím zvířectvem.
I když se tito úžasní ptáci dožívají poměrně dlouhého věku, a to od 25 do 35 let, hrozí jim vyhynutí. I přesto, že jsou harpyje chráněny, odborníci varují, že jsou stále ve velkém loveny pytláky, kteří se na ně zaměřují pro jejich cenné peří. Zvířatům bohužel velmi škodí i odlesňování jejich přirozeného prostředí. Ubývá jim tak míst, kde by mohla přivést na svět svoje potomky, a jelikož se to harpyjím stává v průměru jednou za tři roky, jejich počty narůstají velmi pomalu.
Je proto zcela alarmující, že v současné době dochází k tak vysoké míře postupného vymírání ptactva. Dříve naši planetu obývalo přibližně 50 000 různých druhů ptáků. Dnes jsme bohužel svědky toho, že se toto číslo dostalo na hranici 10 000 a tento počet neustále klesá.
Zpracováno na základě článku: Bájná harpyje existuje, Mýtická okřídlená stvůra a Harpyje vládnou pralesům