Článek
Kosti už dlouho před bitvou u Waterloo používali lidé při výrobě hnojiv. Právě v době, kdy se odehrála bitva u Waterloo, začíná ale jejich význam sílit. Zvyšuje se po nich poptávka a stoupá cena. Kde takové kosti ale vzít? No přece na bojišti. Je to prakticky zadarmo a velká koncentrace kostí, ať už lidských nebo koňských, poslouží k výrobě velkého množství kostního uhlí.
Ale co to vlastně kostní uhlí je? Dnes bychom ho našli také pod pojmem živočišné uhlí. Určitě jste někdy zažili situaci, kdy jste měli zažívací problémy nebo průjem. V takových případech používaly naše babičky, někdy i maminky, živočišné uhlí. Dnes je živočišné uhlí rostlinného původu a vyrábí se jeho zuhelnatěním. Je to tedy vlastně aktivované dřevěné uhlí. Jenže dříve odpovídalo složení živočišného uhlí jeho názvu. Šlo o živočišné kosti spálené za vysokých teplot.
V době po bitvě u Waterloo se takové uhlí, které se v té době označovalo jako kostní uhlí, začalo používat v průmyslu a do jisté míry zásadně přispělo k jeho rozvoji. Odvětví, které kostní uhlí spotřebovávalo nejzásadněji, bylo cukrovarnictví. A tak se k výrobě cukru v té době používaly spálené lidské a zvířecí ostatky.
Studie dokládá, že kostní uhlí se nejprve používalo jako hnojivo, po bitvě u Waterloo se začalo používat i právě k výrobě cukru. Používá se ve fázi rafinace, kdy dokáže nasát nežádoucí složky. V tom bylo kostní uhlí nepřekonatelné. Nahradilo tak dřevěné uhlí, které mělo nižší absorpční vlastnosti.
Jenže rázem bylo kostního uhlí potřeba mnohem víc a jeho spotřeba stoupala. Kosti zvířat přestaly stačit, a tak se k tomuto účelu začaly používat i těla z bojišť. Následně se takové kostní uhlí začalo dodávat v granulované formě pod názvem spodium. To mělo tu skvělou vlastnost, že mohlo být použito opakovaně. Časem se ale jeho absorpční schopnost snižovala, a tak bylo nutné po nějaké době spodium vyměnit.
Těla z bojiště byla snadno dohledatelná, povětšinou se nemuselo nikde kopat. Na sběr těchto kostí se dali najmout chudí lidé, kteří byli takzvanou levnou pracovní silou. Taková výroba uhlí tedy nebyla náročná a hlavně byla levná, přestože s rostoucí poptávkou rostla i cena takového produktu. Firmy na jeho výrobě začaly bohatnout.
Vědci zjistili, že na bojištích, kde proběhly známé bitvy se prakticky nenacházejí žádné kosterní pozůstatky. Z bitvy u Waterloo, kde zemřelo přes 21 tisíc mužů, se našla dvě těla.
Také vědci objevili důkazy o tom, že v blízkém okolí místa slavné bitvy existovaly již v roce 1830 hned dva cukrovary. Většina mrtvých z bitvy u Waterloo a i z jiných bitev tak skončila v cukru, kterým si naši předkové sladily čaj, kávu nebo z něj vyráběli různé sladkosti.
Zpracováno na základě:
