Článek
Pálení čarodějnic se někdy také říká filipojakubská noc. Slavíme je rozděláváním ohňů každý rok z 30. dubna na 1. května. Pocit, že se jedná o staročeský zvyk, který má dlouholetou tradici, může být způsoben tím, že se jedná právě o čarodějnice. Čarodějnice je totiž postava zejména z pohádek, pověstí, bájí a strašidelných příběhů. Ve středověku a v raném novověku však byly jako čarodějnice umlčovány ženy, kterých se církev bála, respektive bála se jejich slova a jejich činů.
Ve filipojakubské noci se často pálí postava čarodějnice. Ne však té nadané mladé ženy s plamenným projevem, ale právě té nadpřirozené bytosti ze strašidelných příběhů. Její spálení osvobodí vesnici od nepříznivých vlivů a zajistí dobrou úrodu.
V evropských zemích existují podobné tradice. Zejména v německy mluvících zemích a ve Skandinávii se tento svátek slaví jako Valpružina noc. Jak už jsme ale zmínili, v Čechách nemá dlouhou tradici. Svátek se na českém území uchytil z důvodu silného německého vlivu na obyvatelstvo v 19. století. Zmínky o pálení ohňů a podobných oslavách filipojakubské noci tak nenajdeme v žádném staročeském spise či jiných historických pramenech.
Již brzy se však z této oslavy stala pověrečná praktika připomínající pohanské zvyky z doby dávno minulé. Za druhé světové války bylo pálení ohňů zakázáno, komunistický režim je využíval ke své propagandě. A tak se tento svátek na některých místech Česka přestal úplně slavit. Teprve po sametové revoluci se začíná pomalu vracet.
Dříve se ještě k pálení ohňů přidávaly další tradice, které se dnes dodržují už jen na málo místech Česka. Patřilo k nim například házení zapálených košťat do vzduchu. Zbytky košťat se na ochranu nosily zpět do obydlí. V období přelomu dubna a května se pro ochranu také umisťovaly do oken větvičky.
Dnes se oslava čarodějnic často nekoná z důvodu zajištění bohaté úrody ani pro ochranu, ale slaví se zejména pro zábavu. Lidé si rozdělávají ohně na svých zahradách, kde se schází se svými blízkými a známými. Pořádají se i organizované akce. Mnohdy je organizuje město nebo obec za účelem setkání místních občanů. Existují však i komerční akce, které lákají na bohatý zábavní program a občerstvení. Zejména mladí si takový svátek neumí představit bez konzumace alkoholu.
Neplatí už ani to, že by se oheň zapaloval na kopci. Dnes se zapaluje prakticky kdekoli, kde to není výslovně zakázáno. Není už ústředním motivem celého večera, ale slouží především pro opečení nejrůznějších dobrot a jako doprovodná kulisa večera ve společnosti přátel.
S tradicí z 19. století má tak současná oslava filipojakubské noci pramálo společného, ale je dobře, že existuje večer, který známé, blízké a přátele svede dohromady a společně tak mohou oslavit skutečný příchod jara a úrodného období.
