Hlavní obsah
Aktuální dění

Polární záře rozsvítila Česko: Takhle jsme ji ještě nikdy neviděli

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Bernd Feurich / Creative Commons / pexels.com

Ilustrační foto

Večer 5. listopadu 2023 bylo nad Českem možné pozorovat úkaz, který se tu jen tak nevidí. Polární záře totiž patří geograficky mnohem severněji. K nám zabloudí jen občas a ještě nikdy jsme ji nemohli sledovat tak zřetelně.

Článek

Když se řekne polární záře, asi každý z nás si představí zelenou záři kdesi nad polárním kruhem. Jenže někdy je ji možné sledovat až z Česka. O tom jsme se již několikrát přesvědčili. Ještě nikdy však nebyla takto intenzivní jako právě 5. listopadu 2023. Jenže byla trochu jiná, než jsme si ji představovali.

Nejprve to vypadalo, že její pozorování nám opět bude znemožněno, a to vysokou oblačností. Jenže později večer se mraky začaly rozestupovat a Česko se zahalilo do rudé záře. A nejen Česko. Takovou rudou polární záři viděli i na Slovensku, v Maďarsku či v Rumunsku. Ale jak to, že byla rudá, když většinou vídáme snímky polární záře s jasně zelenou barvu?

Abychom si na tuto otázku mohli odpovědět, je třeba se zaměřit na to, jak taková polární záře vzniká. Úkaz, který vzniká poblíž zemských pólů, je výsledkem střetu částic přicházejících ze Slunce a nesených slunečním větrem, které se doslova srazí s atomy v naší atmosféře.

Sluneční vítr ze Slunce totiž směřuje vždy k zemským pólům. Může za to zemské magnetické pole. Teprve v polárních oblastech tak vstupují tyto částice do atmosféry. Srážkou s plynovými molekulami dojde k předání části energie částic ze Slunce těmto plynovým molekulám. A to v důsledku vede k vytváření světla, které se pozorovatelům jeví jako jev nazývaný polární záře. Barva polární záře je určena dvěma důležitými faktory.

Prvním faktorem je typ atmosférického plynu, kterému je předávána energie slunečních částic. Barva je tedy částečně ovlivněna reakcí mezi těmito dvěma veličinami. Důležitou roli hraje ale také nadmořská výška, ve které k této reakci dojde. To je druhý faktor ovlivňující barvu polární záře.

V nižších nadmořských výškách je více dusíku, takže polární záře se nám může jevit v zelených, někdy i v modrých až fialových barvách. Čím výše ale půjdeme, tím se bude fialová barva proměňovat v sytě červenou. Ve vyšších nadmořských výškách totiž převažuje kyslík. Právě ten 5. listopadu 2023 způsobil, že z Česka byla vidět polární záře rudé barvy. Pro některé pozorovatele to byl doslova šok, protože sice viděli to, na co čekali, ale zcela to vyvrátilo jejich představy o tom, jak to asi bude v tento moment na nebi vypadat.

Polární zář bylo možné spatřit i pouhým okem, ale její plný jas vynikl teprve v momentě, kdy jste ji vyfotili dlouhou expozicí. V tuto noc tak vznikali nádherné fotografie plné rudé záře nad Českem.

Polární záři jsme měli možnost sledovat nad Českem již několikrát, vždy ale byla pouhým okem prakticky neviditelná, či její pozorování znesnadňovala oblaka. Kdo tentokrát nebe nesledoval, prohloupil. Takový úkaz už zase dlouho nad Českem patrně neuvidíme.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz