Článek
Když se venku ochladí, nosíme na sobě bundy nebo kabáty. Pokud ale chceme být v teple i v mrazivém počasí, je na to ideální bunda péřová. V chladnějším obydlí se pak přikrýváme péřovými dekami a spíme na péřových polštářích. Napadlo vás ale někdy, jak se takové zvířecí peří získává? Pokud si myslíte, že je zvíře usmrceno a teprve poté je mu peří oškubáno, budete ve většině případů na omylu.
PETA je nezisková organizace bojující za práva zvířat. Snaží se je ochránit před týráním, ke kterému často dochází ve velkochovech, kdy mají zvířata posloužit masové produkci nějakého výrobku. Této organizaci se podařilo zjistit, že na světě existuje ještě mnoho míst, kde zvířata kvůli péřovým výrobkům trpí.
Dříve bylo běžnou praxí, že se peří škubalo z ještě živých hus. Když totiž oškubete mrtvou husu, získáte pouze jednu várku peří, kdežto živé huse opět peří doroste, a tak ho z jednoho zvířete můžete získat mnohem více. Proti tomuto způsobu získávání peří ale často protestovali ochránci zvířat, a tak začaly společnosti vyrábějící péřové produkty vypovídat staré smlouvy a uzavírat nové s takovými dodavateli, kteří peří získávají humánním způsobem. Důvod je jednoduchý. Tito výrobci nechtěli před tváří svých zákazníků ztratit image a prestiž.
Samozřejmě takový krok neučinili všichni výrobci, tudíž o nákup levnějšího peří získávaného ze zvířat zaživa je stále zájem. A právě organizaci PETA se podařilo získat video, kde čínští zpracovatelé peří s husami takto nelidsky zacházejí. Aby takové video získali, museli se aktivisté do firem, kteří se tímto zabývají, infiltrovat. Jako zemi si zvolili Čínu, protože právě tato země dodává na světový trh nejvíce zvířecího peří. Její podíl sahá až k 80 procentům celosvětové produkce.
Aktivisté byli svědky takového zacházení hned u několika zpracovatelů, přitom výrobci péřových produktů od nich takové peří kupují v domnění, že se jedná o peří z mrtvých zvířat, takže získávané humánním způsobem. Video ukazuje drsné zacházení s husami, které jsou pracovníky často i přišlapávány botou k zemi, aby se nemohly tolik hýbat. Když se peří vyškubává zvířeti zaživa, je to až do krve a tento tvor přitom neskutečně trpí.
Kromě toho, že zpracovatelé peří získávají od zvířat více peří, má takové peří i vyšší hustotu. Je tak ideální právě do polštářů či dek. Do bund se nehodí, protože by uměle zvyšovalo jejich váhu.
Jak se podařilo zjistit, některé firmy o zpracování peří u svých dodavatelů takovýmto způsobem skutečně nevědí, jiným ale bylo prokázáno, že i přes svá tvrzení o způsobu získávání peří věděly.
Je možné, aby farmy získávaly v 21. století peří takto zrůdným způsobem za obrovského utrpení zvířat? Není načase takový způsob zcela zakázat, kontrolovat zpracování peří a případné prohřešky tvrdě trestat?
