Článek
Jezero Nyos v Kamerunu bylo poklidnou vodní hladinou, kolem které se nacházelo hned několik vesnic. Lidé, kteří v těchto vesnicích žili, ale jezero za nebezpečné rozhodně nepovažovali. Vše se změnilo v noci z 20. na 21. srpna 1986. Lidé se probudili a nacházeli kolem sebe stovky bezvládně ležících mrtvých těl. To tehdy jezero Nyos ukázalo svou sílu. A co že se to vlastně stalo?
Jezero Nyos je vodní plochou, jejíž dno se v nejhlubších místech nachází až přes 200 metrů pod vodní hladinou. A právě na jeho dně se ukládá oxid uhličitý spolu s dalšími výpary z magmatu, které pod jezerem proudí. To ale domorodci nemohli vědět. Když se před 39 lety v noci koncentrace těchto výparů zvýšila, došlo k mohutné explozi, která vytvořila vodní gejzír, který tryskal až sto metrů nad vodní hladinu. A plyny začaly z jezera unikat.
Té noci zemřelo v okolních vesnicích 1700 lidí a tisíce kusů dobytka. A není divu. Do okolí se totiž uvolnilo přes 1,5 milionu tun plynu. Většina lidí se udusila ve spánku. Ti, co přežili, neměli o tom, co se v noci stalo, ani potuchu. Když se pak probudili, nacházeli kolem sebe stovky mrtvých těl. Nejhůře dopadla vesnice Nyos nacházející se nejblíže jezeru, kde incident přežil pouze jeden člověk. Oběti na životech byly značné i ve vzdálenějších obcích. Vymřely celé rodiny, přeživší přišli o své nejbližší a uhynutí dobytka, na kterém byli tamní obyvatelé závislí, pro ně bylo humanitární katastrofou.
V pravé části fotografie je znázorněna oblast jezera, kde došlo k masivnímu úniku plynu
Jezeru se na základě tohoto incidentu začalo říkat zabijácké nebo smrtící. A přidalo se tak na seznam k jezeru Monoun, která o dva roky dříve taktéž v Kamerunu zabilo při menší explozi 37 lidí. Do té doby se o nebezpečných vlastnostech těchto jezerech příliš nevědělo. Zkoumat je vědci začali až v době, kdy jen dva roky po sobě způsobily takto bezprecedentní katastrofy.
Existuje ale ještě jedno jezero, které je v africké oblasti velkým potenciálním nebezpečím. Jedná se o jezero Kivu ležící na hranicích Konga a Rwandy. Stejně jako v případě jezera Nyos se na jeho dně usazují plyny a případný výbuch by mohl být pro okolní krajinu doslova zničující. Zatímco rozloha jezera Nyos je pouze 1,58 kilometrů čtverečních, jezero Kivu se rozkládá na ploše 2700 kilometrů čtverečních. Hloubka, ve které se plyny ukládají, navíc hravě převyšuje hloubku jezera Nyos. Dno jezera Kivu se nachází až 498 metrů pod vodní hladinou.
Podobným obřím katastrofám se dá předcházet jen na základě neustálého monitorování těchto jezer a objemu usazujících se výparů a plynů. Jen tak se dá dostatečně předem predikovat, zda se blíží nějaká další katastrofa.
Zpracováno na základě:
