Článek
Každý večer můžeme na noční obloze pozorovat, jak meteory, tedy malé vesmírné úlomky, shoří v naší atmosféře a zanechají za sebou okouzlující podívanou. Jen opravdu malé procento z nich však neshoří a dopadne na náš zemský povrch. Těmto úlomkům, které neshořely a jež putovaly širým vesmírem několik milionů až miliard let, říkáme meteority. Podle dostupných odhadů dopadne na planetu Zemi každoročně až 4000 tun těchto vesmírných fragmentů. I když se to může zdát jako velké číslo, naprostá většina z nich dopadne do oceánů nebo do pouští a jiných neosídlených míst.
To ovšem nebyl scénář, který se odehrál zhruba před 70 lety ve Spojených státech amerických. Psal se rok 1954, když 30. listopadu lidé v Alabamě a okolních státech pozorovali ojedinělý úkaz na denní obloze. Jen několik desítek minut po poledni se obloha rozzářila jasně do ruda a podle některých svědků se ozvaly i rány podobné výbuchům. To rozrušilo mnohé Američany, neboť mezi USA a tehdejším SSSR právě probíhala Studená válka. Domnívali se totiž, že se jedná o válečný akt se snahou o jejich likvidaci. Tyto předpoklady však byly mylné. Na zemi, konkrétně na malé přibližně desetitisícové městečko Sylacauga, se řítil meteorit. Ten se při sestupu atmosférou rozpadl na tři menší úlomky. A právě jeden z těchto úlomků o velikosti grapefruitu zasáhl dům, kde se nacházela Ann Hodgesová.
Na hodinách zbývalo šest minut do jedné, když si tato čtyřiatřicetiletá žena dopřávala na kanapi odpolední spánek. Právě v tento moment jí střechou domu prolétl asi 4,5 kilogramu těžký meteorit a nebohou ženu zasáhl do oblasti břicha. I přes velkou modřinu a pohmožděniny se ale čerstvě probuzené ženě nic nestalo. Avšak, jak později zjistila, osudný moment jí změnil celý život.
Zatímco Ann byla hospitalizována v nemocnici, okolo záhadného objektu z vesmíru se strhlo pozdvižení. Když odborníci s jistotou určili, že se jedná o meteorit s odhadovaným stářím na 4,5 miliardy let, začal boj o tento kus kovu. Jelikož si Ann se svým tehdejším manželem dům, ve kterém došlo k onomu incidentu, pouze pronajímala, dle amerického práva se jeho majitelem měla stát majitelka nemovitosti. Ta si činila na meteorit nárok i proto, že jí poničil dům. Ann se ale meteoritu nehodlala vzdát, neboť zasáhl právě ji a brala to jako znamení od Boha.
Po vypjatém jednání se nakonec Ann s majitelkou nemovitosti dohodla na finančním vyrovnání ve výši pěti set dolarů s tím, že si meteorit může ponechat. Štěstí jí to ale nepřineslo. Lidé jí hromadně posílali dopisy s různými dotazy, či se zastavovali u jejích dveří osobně, aby se mohli na vlastní oči přesvědčit, jak vypadá takové vesmírné těleso. Ann začala mít psychické problémy a dokonce trpěla i posttraumatickou stresovou poruchou. Když se její manžel dozvěděl, že by se tento vesmírný kámen dal dobře zpeněžit, začal být jeho prodejem doslova posedlý až nesnesitelný. Manželství nakonec nevydrželo a pár se v roce 1964 rozvedl. Ann se nakonec rozhodla, že meteorit věnuje do přírodovědeckého muzea. Že ji zásah meteoritem a následná publicita žádné štěstí nepřinesla, svědčí i fakt, že Ann Hodges umírá v roce 1972 na selhání ledvin ve věku dvaapadesáti let.
Hodgeský meteorit
I přes to, že se podobný incident odehrál v roce 2021, kdy v Britské Kolumbii přistál meteorit na polštář vedle spící ženy, zůstává Ann Hodges jediným známým člověkem, kterého zasáhl meteorit a přežil. S narůstající populací je však velmi pravděpodobné, že o podobných případech budeme slýchat častěji.
Zpracováno na základě:
