Článek
Loď Vasa byla sestrojena v první polovině 17. století a jméno dostala po tehdejší vládnoucí dynastii. Na tu dobu to byla velmi honosná loď. Měla všem demonstrovat sílu, moc a bohatství švédského námořnictva a královské dynastie. Čtyři stovky řemeslníků pracovaly skoro dva roky nepřetržitě na její výstavbě. Jako materiál jim posloužilo dřevo z tisícovky dubů.
Když byla po dvou letech loď hotová, bylo to vskutku velkolepé dílo. Délka lodi byla 70 metrů a měla dokonce tři stěžně. Kromě bohatého ornamentálního zdobení bylo k dispozici i 64 děl sloužících k obraně lodi či k útoku na lodě nepřátelské. Poprvé se na moře vydala v roce 1628. Byla to sice její první platba, byla však zároveň i tou poslední.
Sotva totiž vyplula z přístavu, začal foukat silný vítr a loď se začala naklánět. Jeden obzvláště silný poryv ji pak převrátil na bok. Otvory na děla začala do lodi vnikat voda. Loď šla brzy ke dnu. Spolu s ní zmizelo v hlubinách až 50 členů posádky. Švédsko se ale se ztrátou lodi nehodlalo smířit. Následovaly pokusy o její vytažení z mořského dna. Ty byly sice neúspěšné, zachráněna však byla alespoň všechna děla z lodi. Důvodem jejího potopení byla její vratkost právě kvůli většímu množství děl na palubě, než bylo zvykem.
Více jak tři sta let ležela Vasa na dně moře, dokud se o ni nezačal zajímat hledač vraků Anders Franzén. Rozhodl se, že musí vrak lodi Vasa najít, což se mu skutečně v roce 1956 povedlo. Tento vrak byl na stáří lodi velmi zachovalý a nacházel se v hloubce 32 metrů. Vyzvednuta pak byla roku 1961. Všichni byli tehdy ohromeni jejím stavem. Byla tak zachovalá, že by dokázala plout po hladině, jako kdyby nikdy nebyla více jak 300 let pod vodou.
Z mořského dna byly poté vyloveny i další předměty a sochy, které původně tvořily součást lodi. Všechna tato díla byla umístěna zpět na loď tam, kam patřila. Vasa pak vypadala přesně tak, jako když poprvé vyplula na moře. Byla původní z 95 procent. Na souši probíhaly další záchranné práce, které měly zajistit, že loď zůstane neporušena i po vytažení z moře.
Pro dnes již legendární švédskou loď Vasa byla postaveno speciální muzeum na malém ostrově, které bylo otevřeno v roce 1990. Loď je samozřejmě jeho hlavním exponátem, najdeme však i řadu dalších unikátů souvisejících právě s historií lodě. Ke shlédnutí jsou nejstarší lodní plachty světa, které byly taktéž vytaženy z mořského dna v nerozvinutém stavu. Impozantní sochy, zbraně, osobní věci členů posádky, příbory, talíře. To vše je součástí této výstavy. Neopomeňme také kosterní pozůstatky členů posádky, kteří při potopení lodi klesli ke dnu spolu s ní. I ty si tu můžete prohlédnout. Zbylá část muzea pak ukazuje život na lodích a v loděnicích a snaží se jej přiblížit i dětem množstvím interaktivních her a projekcí.
Loď Vasa se sice potopila téměř před 400 lety, ale její odkaz žije až do dnešních dnů. Jako by se tato loď nikdy nepotopila, hrdě ční na ostrově Djurgården připravena kdykoli opět vyplout na moře.