Článek
Tomáš Baťa se narodil v roce 1876 ve Zlíně. K obuvnictví ho táhl rodinný odkaz, jeho předkové se jím zabývali již od 17. století. Po smrti matky, kdy mu bylo pouhých osm let, se jeho otec znovu oženil a přestěhoval se s rodinou do Uherského Hradiště, kde se Tomáš Baťa musel místo českého jazyka učit němčinu. Čeština se na tamní škola vůbec nevyučovala.
Už ve 12 letech uměl mladý Tomáš vše, co k profesi obuvníka potřeboval. Uměl boty nejen vyrobit, ale taky je i prodat. Odchod z domova tak na sebe nenechal dlouho čekat. V pouhých 14 letech odchází Baťa do Prostějova, aby pracoval ve firmě vyrábějící ševcovské stroje. Později začíná vlastní podnikání ve Vídni, kde v té době přebývala jeho sestra Anna. Ta se stala jeho dobrým andělem a v úplných počátcích mu poskytovala finanční podporu.
Ukázalo se však, že se vídeňský trh od toho našeho značně liší, Tomáš Baťa tak v tomto městě se svým podnikáním neuspěl. Bránili mu i legislativní záležitosti, protože zde neměl povolení vykonávat dané řemeslo. Musel se tedy vrátit do Uherského Hradiště.
V roce 1894 začíná Tomáš Baťa s druhým pokusem, tentokrát ve Zlíně. Peníze do startu mu tentokrát nechyběly. Nechal se totiž vyplatit z rodinné firmy, a tak měl na rozjezd podnikání dostatečné prostředky. Tuto živnost si zakládá se svým bratrem Antonínem.
Hned následující rok se ale dostávají do velkých finančních problémů, navíc bratr Antonín odchází na vojnu. Osud podniku tak leží na bedrech mladého Tomáše. Ten se celým tělem i srdcem do podnikání ponořuje a hledá možné cesty jak z nepříjemností ven. A skutečně se mu daří. Přichází totiž na to, jak uspořit materiál, zjednodušit práci dělníkům a dokonce se sám aktivně podílí na práci. Z dluhů se tak firma dostává jen díky jeho píli a nápadům.
V roce 1896 však krachuje firma, kde mají uloženy Baťovi směnky. Firma Tomášova otce nedlouho na to také krachuje, ale mladý obuvník to nevzdává. V té době se mu podařilo vymyslet něco, co v obuvnictví způsobila doslova revoluci. Místo z kůže začíná šít boty z plátna. Řeč je o dnes legendárních baťovkách. Jejich výroba byla daleko levnější a zajistila Tomášovi i jeho podniku rychlý vzestup. V roce 1900 už zaměstnává jeho podnik více jak 100 lidí, Tomáš má již první výrobnu a o jeho práci projevuje zájem i zahraničí.
Po půlročním pobytu v USA se vrací plný nový myšlenek a idejí. Objednává stroje z Ameriky a staví nové výrobní haly dle amerických návrhů. Neumí to ovšem úplně s lidmi. Protože je chce burcovat k lepšímu výkonu, stupňuje své požadavky a za nedokonale odvedenou práci jim strhává peníze ze mzdy. Brzy si tak své zaměstnance poštve proti sobě a uskuteční se první velká stávka. Tu Tomáš Baťa vyřeší po svém. Všichni stávkující jsou propuštěni a na jejich místo přijati noví zaměstnanci. O jejich kvalifikaci na dané pozice nemůže být řeč.
Před první světovou válkou roste podnik Tomáše Bati závratnou rychlostí. Je už jediným jeho majitelem, jeho bratr v předválečném období umírá. Závod zaměstnává stále více lidí a Baťa přichází se stavbou Baťových domků, aby bylo nové a nové pracovníky kde ubytovat.
Za první světové války vyrábí továrna Tomáše Bati pro rakousko-uherskou armádu. Během čtyř let války stoupne počet zaměstnanců firmy na dvojnásobek a vyrábí až 6000 párů bot denně. Po celé říši se začínají otevírat prodejny Baťa.
Po válce měl Tomáš Baťa na skladě mnoho bot, ale nebyl, kdo by je kupoval. Ve firmě dochází k několika stávkám, které vedou k založení odborové organizace. Baťa proto snižuje cenu obuvi, aby došlo k vyprodání přeplněných skladů, stejně tak ale snižuje i mzdy. Zaměstnanci však dostávají kompenzaci v podobě dalších slev na obuv. Tím svůj podnik znovu zachraňuje.
Síť jeho prodejen se neustále rozšiřuje, stává se i starostou Zlína. Pro obyvatele města je symbolem úspěchu. Na konci 20. let je ve firmě používána pásová výroba, čímž roste produktivita jednotlivých zaměstnanců. Počet poboček po celé zemi se blíže stopadesáti a vznikají dceřiné společnosti v zahraničí.
V roce své smrti, tedy roku 1932, zaměstnává Baťova, nově akciová, společnost přes 30 tisíc lidí. A další v dceřiných společnostech ve 23 zemích Evropy, dále v Asii, Africe i Americe. Tomáš Baťa ale umírá při leteckém neštěstí. Jednalo se tehdy o let soukromým letadlem do Švýcarska. Přestože byla mlha, Tomáš Baťa trval na odletu, letadlo se ale zhruba ze 20 metrové výšky zřítilo a on i pilot zahynuli. Co přesně se v letadle stalo, nebylo dodnes objasněno, ale spekuluje se o tom, že se pilot v husté mlze vyhýbal drátům vysokého napětí a zachytil křídlem letadla o roh některé z budov.
Tomáš Baťa byl legendou 20. století. Vymyslel mnoho strategií, jak lze zachránit firmu, o kterých neměl svět předtím ani potuchy. Ukázal světu, jak se řídí mezinárodní impérium, a své jméno proslavil po celém světě.
