Článek
V lednu tomu bylo šest let, co měl být herbicid zvaný Roundup v Česku zakázán. Obsahuje totiž glyfosát a na jeho použití se zákaz vztahuje také. Možné mělo být glyfosát k postřikům použít pouze v případě, že nelze využít jiné účinné látky. A proč k zákazu tohoto přípravku a glyfosátů obecně mělo dojít? O jejich negativních účincích na lidské zdraví se hovořilo již několik let před tím, že než zákaz vešel v platnost. WHO neboli Světová zdravotnická organizace ho již v roce 2015 zařadila mezi látky, které s velkou pravděpodobností způsobují rakovinu.
Impulsem k zákazu používání této látky byl také případ 46letého Američana, kterému Roundup způsobil rakovinu. Soud uznal firmu vinou z nedostatečného varování před možnými riziky přípravku. Američan pracoval jako zahradník, a proto byl s přípravkem ve styku prakticky denně. Umírající muž, který na firmě vysoudil v přepočtu 6,5 miliardy českých korun, tehdy vyjádřil potěšením nad tím, že firma bude zákazníky o rizikách více informovat a že tak stejného osudu, jako potkal jeho, ušetřil další nic netušící pěstitele. Žalob na výrobce přípravku bylo podáno několik tisíc, přestože firma nikdy spojitost mezi vznikem rakoviny a používáním přípravků nepotvrdila, ba tuto spekulaci dokonce vyvracela.
I u nás bylo používání Roundupu a glyfosátů všeobecně kontroverzním tématem. Přestože Světová zdravotnická organizace trvá na tom, že je přípravek karcinogenní, další provedené výzkumy to nepotvrdily. Zemědělský svaz ČR tak bojuje za to, aby mohla být látka i nadále používána, protože podle jejich vyjádření není možné použít nic šetrnějšího k přírodě. Nahrazení glyfosátů by totiž bylo pro zemědělce velmi finančně náročné a snaží se tomu vyhnout.
Roundup a glyfosáty měly být v Česku oficiálně zakázány od ledna 2018, poté co další výzkum na myších potvrdil, že tato látka skutečně způsobuje rakovinové nádory. Jenže aby takový nádor skutečně vznikl, musí přijít člověk nebo zvíře do kontaktu s daleko větším množstvím látky, než s jakým se v drtivé většině případů může vůbec setkat. Roundup navíc patřil v Česku mezi nejvyužívanějšího bojovníka proti plevelu i běžnými domácími zahrádkáři. Nakonec ale Evropská unie rozhodla o tom, že negativní důsledky takový přípravek nejspíše nevyvolává. Rozhodnutí o jeho používání tak nechala čistě v rukách členských států.
V Česku tedy nakonec k zákazu používání Roundupu nedošlo, ale možnost jeho použití byla omezena. Zákaz použití Roundupu se tedy vztahoval jen na obiloviny a řepku těsně před sklizní. To je jen minimální omezení, které potenciální nebezpečí nesníží. V jiných státech Evropy, jako jsou například Švýcarsko nebo Německo, je jeho použití omezeno výrazně více.
