Článek
Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského byl založen kolem roku 1100 a jeho hlavním úkolem měla být v té době obrana největšího poutního místa na světě, hrobu Ježíše Krista v Jeruzalémě. Nikdy tedy nešlo o bojovníky, ale pouze o strážce, kteří měli jasně daný úkol. Původně se tento řád označoval jako Bratři křižovníci.
Za Boží hrob je označován hrob, který se nachází nedaleko popraviště na Golgotě. Zde mělo být uloženo tělo Ježíše Krista po dobu třech dnů, od jeho ukřižování až po jeho zázračné zmrtvýchvstání. Chrám, ve kterém se kaple Božího hrobu nachází, najdeme v křesťanské části Jeruzaléma.
Když byl Jeruzalém v roce 1191 dobyt, přemístili se křižovníci do Akkonu, izraelského města, odkud pak na konci 13. století pokračovali do italské Perugie, kde se jich usídlila pouze část. Ostatní se rozptýlili po celé Evropě. O boží hrob v Jeruzalémě se zatím starali františkáni z Kustodie Svaté země. Dnes je hlavou tohoto řádu velmistr, kardinál, který je jmenovaný přímo papežem, a řád sídlí v Římě v Palazzo della Rovere nedaleko vatikánského náměstí sv. Petra.
Řád je dnes mnohem početnější, než kdy byl. Funguje ve 35 zemích světa a spadá pod něj více než 30 tisíc rytířů. Funguje tak i v České republice. Mezi jeho členy patřil i významný český literát Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Hlavním sídlem řádu je na našem území poutní areál na Hoře Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka.
V České republice byli první rytíři Božího hrobu pasování v katedrále sv. Václava v Olomouci dne 17. dubna 2016. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner se u té příležitosti stal velkopřevorem české větve řádu.
Jedna velmi významná větev Rytířů Božího hrobu operuje v Paříži, kde má na starost ochranu velmi vzácných relikvií Ježíše Krista, které jsou známy pod označením relikvie Sainte-Chapelle a mezi které patří i trnová koruna Ježíše Krista. Tyto relikvie byly až do nedávna uloženy v pokladnici pařížské katedrály Notre Dame, a to již od počátku 19. století. Přesunuty byly až v souvislosti s katastrofickým požárem katedrály v roce 2019.
Rytíři Božího hrobu měli na starosti jejich bezpečí, neboť každý první pátek v měsíci v 15 hodin docházelo k jejich vystavení v katedrále. Byly položeny před hlavní oltář v Notre Dame, aby si je věřící mohli prohlédnout a uctít památku Ježíše Krista. Na každý Velký pátek, o Velikonocích, pak byly vystaveny dokonce po celý den.
Když v roce 2019 vypukl v Notre Dame požár, byly tyto relikvie bezpečně převezeny na pařížskou radnici. Tam ale zůstaly pouze přes noc. Své nové místo pak nalezly v muzeu Louvre.
Rytíři Božího řádu tak rozhodně nepatří k řádům, kteří by dnes již byly minulostí. Najdete je všude ve světě a jejich cílem je především rozvoj křesťanského života členů řádu a podpora křesťanů ve Svaté zemi.
