Článek
Původně byl Halloween keltským svátkem, který se slavil již před naším letopočtem. Tento svátek měl symbolizovat předěl mezi létem a zimou v době, kdy byla pouze dvě roční období. V tuto dobu bylo podle starých tradic možné hovořit s mrtvými.
Svátek se do moderní doby dochoval zejména v anglosaských zemích. Největšímu rozšíření se ve 20. století těšil v USA, Velké Británii, ale i v Kanadě, v Irsku a v Austrálii. Přitom ke komercializaci Halloweenu docházelo v anglosasky mluvících zemích teprve začátkem 20. století a teprve až ve 30. letech se začali lidé z těchto zemí převlékat do strašidelných kostýmů a zdobit své příbytky vyřezávanými dýněmi, svíčkami a další často kýčovitou výzdobou. Když se ale o svátku začalo mluvit i ve světě a lidé ho často vídali v mnoha amerických filmech a seriálech, docházelo k jeho postupnému rozšiřování do dalších zemí.
U nás ještě v 90. letech minulého století Halloween nikdo neslavil. Byl to pro nás prakticky neznámý svátek. Ale právě kvůli medializaci tohoto svátku a troše toho tajemna v dušičkovém období se dnes slaví hojně i u nás. Zatím ale většinou nespatříte halloweensky nazdobené domy tak, jak je tomu zvykem například v Americe, ale lidé si zdobí spíše pokoje uvnitř těchto domů. Vyřezávají se dýně, zapalují se svíčky, někde se i rozvěšují umělé pavučiny. Halloween u nás slaví nejvíce děti, které chodí v tento večer na koledu, za což dostávají od svých známých drobné sladkosti. Mladí pak hojně navštěvují v reálnějších maskách restaurační zařízení různých typů a ukazují své dokonalé kostýmy.
Lidé v Česku slaví Halloween a přitom často neznají jeho pravý význam. Jde tak o přebírání podoby tradice na základě pocitu příslušnosti k západu, kde je dnes velmi hojně rozšířen, aniž by byl zájem pochopit jeho princip. Pro Česko jsou totiž typické dušičky, které se slaví o dva dny později, hned po dni svatých. Celkově je toto období spjato s prolínáním světa mrtvých se životem živých. Naše dušičky ale mají trochu jiné tradice.
V předvečer dušiček vystupují podle dávných báchorek duše hříšníků z očistce, aby si na jediný večer odpočinuly od útrap, které zažívají. Jejich příbuzní se jim snaží ulehčit trápení a připravují jim dle lidových tradic například máslo do lamp na olej, aby si nebožtíci mohli potřít popáleniny. Lidových tradic existuje celá řada, dušičky však mají oproti dnes slavenému Halloweenu hlubší význam. V tento den se totiž spojí věřící s nevěřícími a společně navštěvují jejich mrtvé na hřbitovech či tam, kde mají hrob. Zdobí se hroby v duchu tradic a zapalují se svíčky. Živé květiny pak symbolizují víru ve věčný život.
K našim tradicím, zvykům a národní kultuře a historii patří dušičky. Halloween je zde jen komerčním svátkem, tak jak ho zkomercializovaly země, ze kterých k nám přišel.
