Článek
Mezinárodní šetření PISA je pravidelných výzkumem, který se opakuje každé tři roky. Jeho cílem je poskytnout každému zúčastněnému státu informace o tom, jak úspěšný a efektivní je jeho vzdělávací systém. Zkoumá se čtení, matematika a přírodověda. Zatím poslední průzkum měl proběhnout v roce 2021, ale byl odložen kvůli pandemii koronaviru. Šetření tak proběhla až v roce 2022. Na řadě byla tentokrát matematika.
Účast na průzkumu překonala dosavadní rekord 79 zúčastněných státu, zapojilo se jich totiž celkem 81. Přípravu, realizaci a vyhodnocení měla u nás na starosti Česká školní inspekce. A nedopadli jsme rozhodně nejlépe. Ba naopak jsme skončili čtvrtí od konce.
Protože se testování zaměřuje na patnáctileté žáky, jsou mezi jejich výsledky patrné rozdíly. Průměr zvyšují studenti víceletých gymnázií, naopak dolů nás táhne většina studentů z učilišť. Co je podle analytičky informačního centra o vzdělávání EDUin alarmující, je to, že v průběhu let postupně klesá gramotnost ve všech členských zemích OECD a s tím i tedy gramotnost českých studentů.
Když se znalosti matematiky zkoumaly před 21 lety, vykazovalo rizikové prvky 20 procent testovaných žáků. Rizikovými prvky se rozumí takové znalosti matematiky, že takový žák či student nedosahuje základní gramotnostní úrovně a není schopen praktického fungování v životě. Z průzkumu 2022 ale vyplynulo, že takových žáků či studentů už je 25 procent. A to je opravdu vysoké číslo.
Nedostatečná gramotnost v této oblasti znamená, že dítě si není schopné sepsat vlastní životopis, nepochopí příbalový leták u léků a ani se nevyzná ve výpisu z bankovního účtu. A takový je u nás každý čtvrtý student ve věku 15 let. U učňů dosahuje úroveň rizikovosti neuvěřitelných 60 procent.
Každé tři roky se zkoumá sice pouze jedna z uvedených disciplín, ale vždy se k ní přidává takzvaná inovativní doména. Letos to bylo tvůrčí myšlení a Česko se navíc dobrovolně zúčastnilo nepovinného modulu finanční gramotnosti.
Je nutné poznamenat, že průzkum nezkoumá, jak se žák matematiku naučil, zda si pamatuje přesné postupy a vzorečky. Testování probíhá na bázi praktických dovedností. Žáci a studenti ukazují, jak jsou schopni získané informace využít v praktickém životě. A to je právě kámen úrazu. Největší problém českého školství je tak na základě šetření PISA spatřován ve zvětšujících se nerovnostech mezi žáky. Nůžky se rozevírají a na jedné straně existují extrémně nadaní a inteligentní žáci a na druhé straně ti, kteří vykazují zmiňované rizikové faktory. Nejenže se rozdíl mezi nimi zvětšuje, těch inteligentních ubývá a rizikových přibývá. České školství je tak na základě šetření PISA schopné zajistit kvalitní vzdělání pouze některým dětem.
Jediným způsobem, jak tohle změnit, je reforma školského systému.
Zpracováno na základě:
