Článek
Existují dvě teorie, jak ambra vzniká a k čemu slouží. První z nich říká, že se ambra již nachází uvnitř žaludku vorvaňů, kde slouží k rozmělňování potravy, a tak pomáhá k lepšímu trávení velryby. A protože mezi nejčastější složky jídelníčku těchto kytovců patří olihně, korýši, chobotnice a krakatice, druhá, dnes již obecně platná, hypotéza vychází právě z jejich potravy samotné. Žaludek vorvaňů totiž obsahuje sekret, který chrání jejich trávicí ústrojí a vnitřní orgány tím, že obalí ostré schránky korýšů a zobáky hlavonožců. Tímto způsobem pak nejpravděpodobněji vzniká tolik ceněná ambra.
I když ambra, jak byste očekávali, zpočátku nelibě páchne, jedná se přeci jen o útroby největšího ozubeného zvířete na planetě Zemi, musí ještě několik let schnout, než se z ní stane „kámen“ s krásným zemitým a až živočišným aroma. Následně je nadrcena na prach a destilována. Jedinečné vlastnosti takto vzniklé novotiny nejsou vyhledávány jen pro její vonné vlastnosti, nýbrž i pro její schopnost fixace dalších vonných substancí a tím docílení takzvaného prodloužení vůně a její stálosti. Právě proto se v současnosti nejčastěji používá při výrobě jen těch nejvytříbenějších a nejdražších parfémů.
Od 60. let se ambra vyrábí i synteticky, ale s originálem se nemůže srovnávat ani v nejmenším. Nejčastějším syntetickým produktem je tzv. ambroxid. V některých státech platí i přísný zákaz sběru pravé ambry, a to zejména kvůli aktivistickým akcím ochránců zvířat.
Jak ale můžeme takovou ambru najít? I když jsou zkostnatělé zbytky pozřených živočichů obalené do žaludečního sekretu, po nějaké době začnou být vorvaňům nepříjemné. Existují tak tři způsoby, jak se ambra z velryby může dostat ven.
Standardní a nejrozšířenější způsob vylučování je řitním otvorem, kdy je možné ambru nalézt v živočišných exkrementech. Druhý způsob, který je o poznání vzácnější, spočívá ve vyvržení ambry spolu se zvratky vorvaně.
Způsobem získání velrybího výměšku může být i nález této látky v oceánu po přirozeném úhynu zvířete. Ambra se pak vždy vznáší na vodní hladině, nebo pluje ve vodě, než se usadí na skalnatých útesech, či je vyplavena na pláž. O tom, jak vysoká poptávka po této látce je, nasvědčují i příběhy z posledních let, kdy šťastlivým nálezcům byly nabídnuty astronomické sumy. Jen pro zajímavost, thajskému rybáři, který našel ambru o hmotnosti 7 kg, nacenili tento poklad v přepočtu na 6 milionů korun a v roce 2012 bylo školákovi z Velké Británie nabídnuto cca jeden a čtvrt milionu korun za „slizký oblázek“ o váze 600 gramů. Pokud si tedy budete plánovat procházku po plážích Thajska, Irska či Velké Británie, mějte se na pozoru, tento smrdutý kámen z vás může udělat milionáře.
