Hlavní obsah
Lidé a společnost

Střídání času je absolutně zbytečné. Vyděláme na něm 90 vteřin a zkomplikujeme život milionům

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Mike Peel / CC BY-SA 4.0

Patříte mezi ty, kterým změna času z letního na zimní a opačně rozhodí celý rytmus a trvá vám týdny, než zase můžete normálně fungovat? Nebo patříte mezi ty, kterým je to jedno? Střídání času je však z ekonomického hlediska naprostý nesmysl.

Článek

První zmínky o principu, který by byl podobný střídání letního a zimního času, se objevily již v dopise Benjamina Franklina z roku 1784. V něm není navrženo posouvání hodin, ale naopak dřívější vstávání a dřívější ulehání ke spánku, aby lidé lépe využili denního svitu.

Během první světové války, konkrétně v roce 1916, byl tento princip poprvé uveden do praxe. První ho zavedlo Německo a Rakousko-Uhersko, jehož jsme byli součástí. Fungoval však pouze do roku 1918, kdy válka skončila. Znovu byl u nás zaveden jako úsporné opatření za 2. světové války a fungoval prakticky až do roku 1947. Následovaly roky, kdy se přesouvání hodinek neuplatňovalo. Pravidelnost získalo střídání letního a zimního času v roce 1979.

A kdyby se čas nepřesouval, který z těchto časů by byl ten správný? Letní čas nebo zimní čas? Je to ten zimní. Když tedy na jaře přesouváme hodinky o hodinu dopředu, měníme tím náš přirozený čas. Vstáváme pak o hodinu dříve a o hodinu dřív chodíme spát. Ráno později svítá a večer je déle světlo.

Princip střídání těchto časů byl navržen zejména z ekonomických důvodů, aby se ušetřilo. Princip je jednoduchý. Posunem času se ušetří na energiích. V dnešní digitální době je ale administrativa spojená s přesunem času tak náročná, že už se tato změna ani nevyplatí.

V současnosti znamená posun času pro českou ekonomiku zisk přibližně 45 milionů Kč právě z důvodu energetických úspor. Nejedná se ani o tisícinu jednoho procenta hrubého domácího produktu. Celá tato úspora a s ní spojené posouvání času nám tak „vydělá“ tolik, jako bychom za celý rok pracovali o 90 vteřin déle.

Pokud by tedy došlo ke zrušení letního času, stačilo by jeden den v roce zůstat v práci o 90 vteřin déle a efekt by byl stejný jako při změně času. Vždyť i Evropská unie se střídání časů snažila zrušit. Bohužel to doposud nebylo schváleno a tak se změně ještě nějaký ten rok nevyhneme. Hlavním důvodem, proč Evropská unie uvažujeme o zrušení je ten, že přestože se jedná pouze o hodinový posun, může mít velmi vážný dopad na zdraví lidí, kteří musí změnou času procházet dokonce dvakrát ročně.

Co by se pro nás v případě zrušení změny času změnilo? Zimní čas, tedy ten přirozený, má samozřejmě své výhody. Mezi ně patří například více světla v ranních hodinách. V porovnání výhod však jasně vede letní čas. Letní čas přináší kromě zmiňované úspory na energiích světlo v letních měsících o hodinu déle, tedy stmívá se o hodinu později, existuje menší riziko únavy a depresí a snižuje se kriminalita, neboť většina trestné činnosti se děje za tmy.

Pokud ke zrušení času jednou skutečně dojde, je nejvýše pravděpodobné, že nám zůstane zimní čas, i když je znatelně méně výhodný. Pro který čas byste byli vy?

Anketa

Jaký čas preferujete?
Zimní.
67,9 %
Letní.
27,9 %
Je mi to jedno.
4,2 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 4092 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz