Článek
První zmínky o principu, který by byl podobný střídání letního a zimního času, se objevily již v dopise Benjamina Franklina z roku 1784. V něm není navrženo posouvání hodin, ale naopak dřívější vstávání a dřívější ulehání ke spánku, aby lidé lépe využili denního svitu.
Během první světové války, konkrétně v roce 1916, byl tento princip poprvé uveden do praxe. První ho zavedlo Německo a Rakousko-Uhersko, jehož jsme byli součástí. Fungoval však pouze do roku 1918, kdy válka skončila. Znovu byl u nás zaveden jako úsporné opatření za 2. světové války a fungoval prakticky až do roku 1947. Následovaly roky, kdy se přesouvání hodinek neuplatňovalo. Pravidelnost získalo střídání letního a zimního času v roce 1979.
A kdyby se čas nepřesouval, který z těchto časů by byl ten správný? Letní čas nebo zimní čas? Je to ten zimní. Když tedy na jaře přesouváme hodinky o hodinu dopředu, měníme tím náš přirozený čas. Vstáváme pak o hodinu dříve a o hodinu dřív chodíme spát. Ráno později svítá a večer je déle světlo.
Princip střídání těchto časů byl navržen zejména z ekonomických důvodů, aby se ušetřilo. Princip je jednoduchý. Posunem času se ušetří na energiích. V dnešní digitální době je ale administrativa spojená s přesunem času tak náročná, že už se tato změna ani nevyplatí.
V současnosti znamená posun času pro českou ekonomiku zisk přibližně 45 milionů Kč právě z důvodu energetických úspor. Nejedná se ani o tisícinu jednoho procenta hrubého domácího produktu. Celá tato úspora a s ní spojené posouvání času nám tak „vydělá“ tolik, jako bychom za celý rok pracovali o 90 vteřin déle.
Pokud by tedy došlo ke zrušení letního času, stačilo by jeden den v roce zůstat v práci o 90 vteřin déle a efekt by byl stejný jako při změně času. Vždyť i Evropská unie se střídání časů snažila zrušit. Bohužel to doposud nebylo schváleno a tak se změně ještě nějaký ten rok nevyhneme. Hlavním důvodem, proč Evropská unie uvažujeme o zrušení je ten, že přestože se jedná pouze o hodinový posun, může mít velmi vážný dopad na zdraví lidí, kteří musí změnou času procházet dokonce dvakrát ročně.
Co by se pro nás v případě zrušení změny času změnilo? Zimní čas, tedy ten přirozený, má samozřejmě své výhody. Mezi ně patří například více světla v ranních hodinách. V porovnání výhod však jasně vede letní čas. Letní čas přináší kromě zmiňované úspory na energiích světlo v letních měsících o hodinu déle, tedy stmívá se o hodinu později, existuje menší riziko únavy a depresí a snižuje se kriminalita, neboť většina trestné činnosti se děje za tmy.
Pokud ke zrušení času jednou skutečně dojde, je nejvýše pravděpodobné, že nám zůstane zimní čas, i když je znatelně méně výhodný. Pro který čas byste byli vy?
