Článek
Žijeme v 21. století a i když se medicína stále zdokonaluje a délka lidského života prodlužuje, jen jedna věc v životě každého z nás je jistá. A tou je smrt. Každý z nás totiž musí z tohoto světa odejít, aby zde přenechal místo svým potomkům a mladé generaci. A přesto, že v naší době disponujeme mnoha výdobytky moderní technologie a částečně tak žijeme v online světě, pohřeb je důležitou součástí i našeho života.
Někteří lidé sice upouští od okázalých a často nákladných pohřbů a rozloučení často probíhá pouze v rodinném kruhu, to ale na váženosti pohřbu nic nemění. Dříve se ale pohřbům přikládala ještě větší důležitost než dnes. Dokládají to dodnes existující honosné hrobky na největším českém pohřebiště, které se nachází na pražských Olšanech. Zvláštního zacházení se ale často dostávalo těm, kteří zemřeli velmi mladí.
Když se vrátíme do hodně dávných dob a kultur, zjistíme, že nebylo žádnou výjimkou, že s předčasně zesnulou osobou se pojil i dobrovolný odchod její drahé polovičky. V raných dobách na našem území sice nedocházelo k takovému obětování, mladým byla ale po smrti vystrojována posmrtná svatba. Ta měla deklarovat to, že pohřbívaná osoba zemřela tak mladá, že nemohlo dojít k naplnění jejího života. Byl to sice projev úcty, ale také se lidé báli, že by se z nebožtíka mohl stát revenant.
Před mnoha lety se totiž věřilo tomu, že pokud nebožtík odešel z tohoto života předčasně nebo dokonce nedobrovolně, mohl by být se svou životní poutí nespokojen a jako revenant vstávat z hrobu a ubližovat živým. Někdy se setkáváme se slovy umrlec nebo nemrtvý. A tehdejší lidé věřící v nadpřirozené síly se něčeho takového nevýslovně báli.
Posmrtná svatba tak měla symbolicky oddat zemřelého nebo zemřelou, aby jeho duše pocítila ve svém životě alespoň nějaké naplnění a netoužila se vracet na svět a ubližovat. A k takovému rituálu docházelo jak v českých zemích, tak na Moravě. Zemřelí se při této příležitosti oblékali do svatebních šatů, podobně jako ostatní smuteční hosté. Byli přítomny družičky i symbolická nevěsta či ženich zemřelé osoby.
A pokud si myslíte, že jde o velmi starou a zašlou tradici, kterou už dnes nikdo nedodržuje, pak máte pravdu jen z části. Ano, tato tradice je velmi stará, i dnes se ale můžeme setkat s místy, kde ji stále dodržují. A to i u nás v Česku. V některých částech Moravy ve zjednodušené podobě totiž tento rituál u mladých a nesezdaných lidí probíhá i nadále. Dnes už ale v ještě symboličtější rovině.
Zpracováno na základě:
