Článek
Byla to doba, kdy se v Česku hojně poslouchaly italské diskotékové hity, zejména pak od italského uskupení Ricchi e Poveri. A tak se v hlavě Karla Šípa zrodil nápad, že takové humorné přetextování těchto hitů do češtiny by mohlo mít u posluchačů úspěch. Založil proto v roce 1982 skupinu Triky a pověry, která i svým názvem vtipně odkazovala na italský originál. A protože Ricchi e Poveri se skládalo ze dvou mužů a jedné ženy, chtěl to napodobit i Šíp.
K projektu přizval svého dlouholetého kolegu a skladatele Jaroslava Uhlíře a podařilo se mu zlákat i tehdy velmi oblíbenou českou zpěvačku Petru Janů. Ve videoklipech a vystoupeních se pak společně tato trojice stylizovala do italských hitů i stylem oblékání a recesistická napodobenina italské skupiny byla na světě.
Původní představa spočívala v tom, že skupina se dá dohromady pouze krátkodobě, vystoupí na různých akcích a pak si zase každý půjde svou cestou. Nakonec jim to ale společně vydrželo prakticky až do revoluce v roce 1989. Diváci oceňovali kvalitní zpěv Petry Janů, v případě Uhlíře i Šípa to ale byl spíše pouze pokus o zpívání. To však na oblíbenost kapely nemělo žádný vliv. Jako recesistická forma to působilo výborně a splňovalo to všechna očekávání.
Mezi jejich nejlepší parodie patří například česká verze italské písně L´italiano od Toto Cutugna s názvem Ital nezná ten zázrak, dále Ty, jámo jako předělávka písně Umberta Tozziho Ti amo nebo Odečítá jako česká verze hitu Al Bana a Rominy Power Felicità. Skupina si ale svým způsobem nedělala legraci pouze z italských diskotékových písní, snažila se parodovat i původně české písně, kterými se čeští interpreti snažili těmto italským písním přiblížit. Parodovala tak například píseň Dalibora Jandy Kde jsi nebo Decibely lásky Michala Davida.
Po revoluci už se trio dohromady nedalo. V roce 1990 jim sice ještě vyšlo CD s výběrem jejich parodií, éra recesistických Triků a pověr ale definitivně skončila. Petra Janů pak směsice z éry této skupiny vydala i na svých výběrových albech bilancující její dlouholetou hudební kariéru.
Na podobném principu jako Triky a pověry pracovala později i kapela Těžkej Pokondr, která ale pro původní písně nesahala pouze do Itálie, ale prakticky po celém světě. V mnoha případech už ale ani zdaleka nešlo o tak inteligentní humor jako v případě Šípa, Uhlíře a Janů. Triky a pověry tak stále zůstávají těmi nejznámějšími českými verzemi celosvětově známých italských písní, které si i po letech poslechneme. A kdo je nezná, měl by si je zkusit poslechnout. Určitě se u nich zasměje, i když jsou tak trochu bizarní.
Zpracováno na základě:
