Článek
Poslední den roku 1978 byl v Československu neobyčejně teplý, což v té době nebylo nic obvyklého. Teploty přes den sahaly až k deseti stupňům, někde i více, a na slunci se tak dalo být i ve svetru. O to více ale tehdejší Čechoslováky zaskočilo ochlazení, ke kterému došlo prakticky přes noc. Teploty tehdy padaly nepředstavitelnou rychlostí. Uvádí se, že se ochlazovalo o tři stupně za hodinu.
První lednový den roku 1979 tak teploty spadly až ke dvaceti stupňům pod nulou a k tomu se přidal ještě velmi silný ledový vítr. A to byl šok nejen pro obyvatele našeho státu, ale i pro energetiky. Během teplých dní totiž většina nekrytého uhlí zmokla a pak s příchodem mrazů zamrzla v jeden prakticky nerozdělitelný celek. Uhlí a koks, které se zrovna převážely v železničních vagónech, nebylo možné dostat ven, aniž by se nepoškodil samotný vagón.
Důsledky takového stavu byly pro Československo katastrofální. Uhelným elektrárnám docházelo palivo, selhávalo centrální vytápění napříč celou republikou. Velké množství lidí se ocitlo bez elektřiny či bez tepla. A do toho padal nemilosrdný sníh a každý den ho napadlo i několik desítek centimetrů. Paradoxní je, že s dopravou to nebylo o moc lepší. Všude byla nebezpečná ledovka. Některá vozidla ani nevyjela, protože jim nešel nastartovat motor, případně jim při cestě zamrzala nafta.
Byla to taková krize, že ji musela okamžitě začít řešit i tehdejší vláda. Celá republika musela snížit spotřebu elektrické energie na minimum a podniky dle krajů v určitých denních hodinách museli omezit výrobu, aby v tu chvíli v jiném kraji mohli vyrábět naplno. Veřejné budovy se vytápěly jen na 16 stupňů. Školy zavřely své brány a děti zůstávaly doma. V té době se školy vytápěly dokonce jen na 5 stupňů. Nehrála ani divadla, zavíraly se pamětihodnosti. Dokonce došlo i k omezení vysílání České televize. V době krize směla televize vysílat pouze mezi 19. a 23. hodinou. Když byla situace nejhorší, bylo toto omezení ještě zpřísněno na čas mezi 20:30 a 23:00.
Teprve po 20. lednu se začalo oteplovat. Situace sice ještě nebyla růžová, byl to ale příslib brzkého zlepšení. Děti se do škol vrátily až 29. ledna a tím oficiálně uhelné prázdniny skončily. Žáci a studenti ale důvodů k radosti moc neměli. Kvůli zameškání výuky nesměly v tom roce vyrazit na žádný školní výlet a nekonaly se ani jarní prázdniny.
Podobná situace, jaká byla u nás, postihla více či méně mnoho evropských států. Od té doby ale byly veřejné instituce i vláda na takovou mimořádnou situaci připraveny. Kvůli energetické úspoře bylo dokonce na jaře téhož roku znovu zavedeno střídání zimního a letního času. A to už letní čas Československo mnoho let nepoužívalo. A střídání času nám zde kvůli této energetické krizi zůstalo až dodnes.
Zpracováno na základě:
