Článek
Italské sýry jsou kapitolou samy pro sebe. Můžete si vybrat mezi čerstvými sýry, zrajícími sýry či velkým množstvím plísňových sýrů s modrou či bílou plísní. Volit ale můžete i mezi alternativami mléka, ze kterou jsou takové sýry vyrobené. Kromě tradičního kravského se tu prodávají sýry i z ovčího, kozího nebo buvolího mléka.
Mezi ty nejvyhlášenější italské sýry z celosvětového hlediska patří mozzarella, gorgonzola nebo parmazán. A právě parmazán má v Itálii tak trochu výsadní postavení. Jedná se o tvrdý zrající sýr vyráběný ve formě velkých bochníků. Ten nejkvalitnější sýr tohoto typu se nazývá Parmigiano Reggiano a vyrábí se v italském městě Parma. Čím déle jej nechávají výrobci zrát, tím je považován za kvalitnější surovinu a úměrně s tím roste i jeho cena.
A protože se jedná doslova o národní poklad, je možné si pomocí sýra zajistit úvěr v bance. A jedná se o velmi výhodné půjčky. Banka je schopna zájemcům vyplatit až tři čtvrtiny tržní hodnoty sýra a sýr mezitím ve speciálních trezorem zraje. To je výhodné zejména pro výrobce sýrů.
Když totiž vyrobí parmazán a chtějí ho nechat zrát celých 24 měsíců, během nichž jeho cena výrazně stoupne, nemohou takový sýr prodat. A aby mohli vyrábět další sýry, potřebují další peníze na nákup surovin. Tím, že si sýry uloží do trezoru bank, dostanou od banky finance, které jim umožňují pokračovat ihned ve výrobě. Navíc jsou úvěry zaručené sýrem pro obchodníky velmi výhodné.
Banka Credito Emiliano má pro tyto účely speciální sklady, kde sýru nehrozí žádné nebezpečí a kde sýr bez problémů dozrává tak, jako kdyby si jej skladoval sám výrobce. Uloženo má ve svých trezorem tisíce tun sýra v přepočtu za několik miliard korun. V případě, že by jí obchodník za určený čas půjčku nesplatil, má banka právo sýry prodat. A cena takových sýrů v čase roste, takže na tom banka prakticky nemůže prodělat, a proto je pro ni takový obchod vždy zárukou výnosu.
Banka původně uvažovala o tom, že by jako zajištění přijímala i jiné typické produkty regionu. V nabídce byla sušená šunka označovaná nejčastěji jako prosciutto crudo, dále pak kvalitní extra panenské olivové oleje. U takových produktů je ale složité skladování, navíc jsou náchylnější ke kráděží. Ukrást olivový olej nebo šunku je totiž mnohem jednodušší než ukrást jedno kolo parmazánu. Ten se totiž standardně vyrábí v bochnících o váze 36 kilogramů. Pro zloděje je tak prakticky nemožné takové produkty odcizit, přestože se o to v minulosti již pokusili.
Parmazán neboli Parmigiano Reggiano je skutečně italský pokladem, který patří do trezoru. Teprve když dozraje, může celý svět žasnout nad jeho jedinečnou a nezaměnitelnou chutí, která v nás evokuje tu pravou chuť Itálie.
Zpracováno na základě:
