Článek
Tam, kde dnes stojí Národní muzeum, stávala dříve Koňská brána. Ta bývala součástí hradeb a vcházelo se jí do města. I když to dnes možná zní poněkud zvláštně, nad Václavským náměstím, kterému se tehdy říkalo Koňský trh, Praha končila. A tato brána bylo v roce 1875 zbourána. A teprve v roce 1891 na jejím místě vyrostla dnešní historická budova muzea.
Období mezi tím ale na vrchu nad Václavským náměstí nic nestálo. A toho využil Josef Rössler-Ořovský. Bylo to v době, kdy se lyže z dopravního prostředku na místech s velkou koncentrací sněhu začínají měnit na sportovní či rekreační náčiní. A Ořovský byl jedním z průkopníků závodního a sportovního lyžování v Čechách. A pomohla k tomu náhoda.
Josef Rössler-Ořovský byl vášnivý bruslař a miloval led. Brusle ale tehdy nebyly v našich zemích prakticky k dostání, a tak Ořovského napadlo, že si o ně napíše do Norska, kde jich jistě budou mít dostatek. Žádost o brusle podepsal jménem Bruslařského klubu Praha. Jazyková bariéra ale způsobila to, že si Norové slovo bruslařský vyložili jako bruslar ski. Ořovský tak nakonec obdržel katalogy hned dva. Jeden s bruslemi a jeden s lyžemi. A lyžím doslova propadl.
Rozhodl, že tato zvláštní prkénka zkusí. Dva páry lyží tak putovaly z Norska do Prahy a málem ani nedorazily. Celníci si totiž podle všeho s nimi nevěděli rady. Většina z nich nic takového nikdy neviděla. Nechápali proto, že si někdo posílá tak podivné kusy dřeva. Procleny jako dřevo nakonec ale lyže do Prahy dorazily.
Na vrchu Václavského náměstí v té době, řeč je o roku 1887, už probíhaly první práce související se stavbou Národního muzea. Navíc byl tento vrch jako jediné místo v celém hlavním městě osvětlený i v noci. A tak se Ořovský se svým bratrem vydal tajně v noci na nejlákavější z pražských svahů. Nazuli si lyže a z Václavského náměstí si udělali historicky první sjezdovku na našem území.
Přestože se o tomto incidentu příliš nehovoří a za průkopníka v lyžařství na našem území je považován až Jan Nepomuk Harrach, přišel tento muž s moderním sportovním výdobytkem, jakým byly lyže, už o tři roky později. Ořovskému tak prvenství už nikdo nevezme. Pouze ti, kteří se té noci procházeli v okolí Václavského náměstí, museli být jízdou dvou pánů na dřevěných prkýnkách poněkud překvapeni.
Na první sjezdaře na Václavském náměstí v té době sice již dohlížela socha svatého Václava na koni, byla to ale zcela jiná socha, než jakou dnes na náměstí vídáme my. Byla mnohem menší a méně reprezentativní. Její originál můžeme dodnes nalézt v lapidáriu Národního muzea.
Zpracováno na základě:
