Hlavní obsah
Víra a náboženství

Velikonoční tradice a zvyky: Ve městech už se na ně skoro zapomnělo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Czeva / Wikipedia Commons / volné dílo
4. 4. 9:12

Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem na celém světě. V Česku se však zvyky a obyčeje s nimi spojené dodržují více na vesnicích. Ve městech už na většinu tradic zapomněli. Víte, jaké to jsou?

Článek

Slavíte Velikonoce? Pokud jste z města, tak pravděpodobně jen trochu upravíte domácí výzdobu, nabarvíte vajíčka, nakoupíte sladkosti a na Velikonoční pondělí pošlete děti s pomlázkami na koledu. A tím pro vás Velikonoce končí. Další zvyky a obyčeje, které se často ještě dodržují na vesnicích, už městským lidem moc neříkají. Není to škoda?

Bývalo zvykem dodržovat tradice v celém pašijovém týdnu. Mělo se jednat o připomenutí si posledních dnů života Ježíše Krista, jeho ukřižování a následné zmrtvýchvstání. Každý den měl připomínat jeden z jeho posledních dnů. Obyčeje to byly spíše pohanské a dodržovaly se od Květné neděle, týden před Velikonoci, a končily na Boží hod velikonoční, dnešní Neděli velikonoční.

Každý den tohoto týdne má vlastní přízvisko. Například již zmiňovaná Květná neděle připomíná Ježíšův příjezd do Jeruzaléma. Na Modré pondělí by se mělo odpočívat a zdobit kostely modrými látkami. V průběhu Šedivého úterý býval zvykem generální úklid domácnosti, tzv. vymítání pavučin. Škaredá středa je připomínkou Jidášovy zrady, proto se vždy v tento den pekly jidáše, které se ale jedly až druhý den ráno. Z domů se vymetaly zlé síly.

Foto: Matěj Baťha / Wikipedia Commons / CC BY-SA 3.0

Na Velikonoce se pečou jidáše

Na Zelený čtvrtek by se měla konzumovat pouze zelenina. Připomíná se poslední večeře Ježíše a tento den naposledy zazní kostelní zvony. Ty jsou pak nahrazeny řehtačkami a klapačkami, které mají v Česku dlouholetou tradici. Zvony tento den „odlétají“ do Říma, aby dostaly požehnání od papeže.

Velký pátek odkazuje na den, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován. Nauka v tento den přikazuje přísný půst a organizuje velkopáteční mše. Tento den je navíc zakázáno prodávat, půjčovat či darovat absolutně cokoli. Nesmí se ani prát prádlo. Prý se na Velký pátek taktéž otevírají hory a v jejich útrobách se dají nalézt poklady.

Foto: Yoninah / Wikipedia Commons / volné

Místo zvonů používali lidé na Velikonoce i klapačky

Jedná se totiž o den magie a nadpřirozených sil. V některých místech je tento zvyk hojně dodržován i dnes a muži odpoledne vyrážejí do hor či k blízkým kopcům hledat svůj poklad. Říká se, že pokud někdo něco ztratil, tak v tento den to rozhodně najde i s něčím dalším, co jej potěší.

Půst končí až na Bílou sobotu, kdy se požehnané zvony vrací z Říma. Rozsvěcí se velikonoční svíce. Obydlí by se v sobotu mělo vymést novým koštětem, což povede k zajištění dobré úrody.

Na Boží hod se oslavuje Kristovo zmrtvýchvstání a nanebevstoupení. Začíná první den hodování. Na Velikonoční pondělí označované spíše jako Červené pondělí vycházejí muži s pomlázkami do ulic na koledu. Děvčata se šlehají, proto aby byla zdravá, krásná a veselá po celý další rok.

Foto: Chmee2 / Wikipedia Commons / CC BY-SA 3.0

Bez mazance by to nebyly Velikonoce

V období Velikonoc se kromě jidášů pečou i mazance nebo velikonoční beránci. Mazance jako symbol slunce a velikonoční beránek jako symbolem samotného Ježíše Krista. Zvyk, který v dnešní době hojně vídáváme i ve městech, je barvení vajíček. Ty si pak chlapci a muži mohou vykoledovat na Velikonoční pondělí. Často se k nim ale dnes přidávají i kupované sladkosti nebo pro starší alkohol.

A jaké dodržujete tradice vy?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz