Hlavní obsah
Lidé a společnost

Zajímavá historie Sportky: Vznikla před 67 lety, jezdilo se s ní po republice a vsázely se sporty

Foto: Neosiam / Creative Commons / pexels.com

Ilustrační foto

Už 67 let lidé sází Sportku. Původní způsob sázení se ale od toho dnešního výrazně lišil. Losovalo se pokaždé někde jinde a soutěž byla úzce spjata se sportem. Dnes je všechno řízené počítačem a už to nemá ono kouzlo.

Článek

Zní to jednoduše. Vsadím si šest čísel a šest se jich také losuje. Čím více tažených čísel se bude shodovat s těmi mými, tím větší mám šanci na výhru. A tak za dobu existence Sportky si alespoň jednou zkusila vsadit většina Čechů.

Vyhrát jackpot Sportky se podařilo lidem už mnohokrát. Největší výhra, která byla kdy vyplacena, se pohybovala těsně pod hranicí 400 milionů korun. Došlo k tomu v roce 2013 a výherce pocházel z oblasti Chrudimska. Když bychom nasčítali všechny výhry, které byly od začátku existence soutěže už vyplaceny, došli bychom k neuvěřitelné sumě ve výši desítek miliard korun.

Zajímavé ale je, že dříve si člověk musel čísla, která chtěl vsadit, na tiketu vyplnit vždy sám. Jak ale doba pokročila, už mnoho let existuje možnost zvolit si pro daný sloupeček takzvaný náhodný tip. To znamená, že v momentě vsazení nám počítač vygeneruje náhodná čísla a sloupeček tak prakticky vyplní za nás.

Lidé tuto funkci občas využijí, stejně ale věří více svým vlastním tipům. Přitom je statisticky dokázáno, že podíl výher tiketů s vlastními čísly a výher tiketů s náhodným tipem je zcela rovnocenný. V obou případech má tedy člověk stejnou pravděpodobnost výhry.

Co ale mnozí lidé nevědí je, jak losování Sportky fungovalo v minulosti. Předtím, než měly všechno na starosti počítače, bylo losování sportky založeno na takzvaném výjezdním principu. V sedmdesátých letech se totiž Sportka losovala pouze v neděli a s bubnem plným míčků se jezdilo po celé republice, lépe řečeno se jezdilo po československých sportovištích, kde se v tu chvíli hrál nějaký zápas. Losování pak často probíhalo při přestávkách takového utkání.

A právě s tímto výjezdním losováním souvisí i původní název loterijní hry, který se zachoval až dodnes. Sportka dostala svůj název právě podle sportu. Dříve totiž byly tikety opatřeny i názvy sportů pro každé jednotlivé číslo. Například číslo jedna představovaly boby, čtyřicet jedničku pak tenis a tak podobně.

Tento původ soutěže byl v průběhu let, co už se sportem není spjata, zcela zapomenut. Stejně tak i způsob uzavírání příjmu sázenek. Jako první se dříve uzavíraly kraje, hlavní město mělo příjem sázenek povoleno do pozdějších hodin. A tak lidé, kteří si nestihli vsadit ve svém městě, volili často cestu do Prahy, kde bylo ještě možné sázku uskutečnit. Neváhali tak do Prahy kvůli sázce jet ze všech koutů České republiky. To svědčilo o neskutečné oblibě této hry. Každý totiž toužil vyhrát a v době komunistického Československa byla výhra v loterii až příliš lákavá.

Dnes už je všechno zautomatizované, vše vyhodnocují počítače, sázky se všude uzavírají současně, míčky losuje stroj. Už ani ty tikety nemusíme kontrolovat. Stačí naskenovat jejich čárový kód chytrým mobilním telefonem a hned zjistíme, zda jsme vyhráli, či nikoli. Soutěž už zkrátka dnes nemá takové kouzlo, jako měla před desítkami let, kdy jsme si sami kontrolovali losovaná čísla s naším tiketem.

Zpracováno na základě:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz