Článek
V roce 2002 postihla Prahu silná povodeň. Byla jednou z nejsilnějších, kterou naše město pamatuje. Voda se dostala do mnoha stanic metra i do zoologické zahrady, kde kvůli ní zemřelo více než 100 zvířat. Pod vodou bylo Staré Město, Malá Strana, Kampa, ale i mnoho dalších pražských čtvrtí. Voda se dostala až do míst, o kterých by nás ani nikdy nenapadlo, že se sem voda z Vltavy vůbec může dostat. Škody byly závratné.
Právě při té povodni se ale stala jedna věc, která nám zase o trochu víc pomohla poznat historii Prahy. Na konci Haštalské ulice se u takzvaného Kozího plácku na Starém Městě propadla dlažba u jednoho z domů na čísle popisném jedna. Tento dům byl kdysi domem alchymie císaře Rudolfa II.
Už za vlády tohoto císaře dům děsil místní obyvatele. Zřejmě se zde totiž prováděly ve sklepení alchymistické pokusy a z oken sklepů občas vyšlehly plameny, nebo zde byl cítit zápach z látek, které se při pokusech používaly. Místní, kteří se domu báli, si o něm vyprávěli různé báchorky, které dnes můžeme znát například jako pověst o ohnivém kozím spřežení. Odtud možná i název vedlejší Kozí ulice.
Císař Rudolf II. byl velký mecenáš alchymie, ale mnoho z tehdejších učenců se na jeho důvěřivosti snažilo zejména obohatit, než že by skutečně chtěli učinit nějaký převratný objev. Když pak alchymie již nebyla v Praze vítána, na starou laboratoř v domě na Haštalské ulici se zcela zapomnělo. Její existenci a polohu nebylo možné vyčíst z žádných dobových pramenů. Teprve povodně v roce 2002 záplavy odhalily místo, kde se nacházela. Dlažba se totiž propadla přímo na místě, pod níž byla část této laboratoře.
Objevené prostory se skládaly ze čtyř místností. Dodnes není vyloučeno, že se zde ukrývají ještě další tajná patra laboratoře. Umístění laboratoře právě do těchto prostor ale také nebylo náhodné. Dalo se odtud tajnými podzemními chodbami dostat na radnici na Staroměstském náměstí nebo dokonce na Pražský hrad. Alchymisté také věřili, že je zde silný proud pozitivní energie. Do dnešních dnů se laboratoř dochovala jen díky tomu, že byla při přestavbě na konci 17. století zazděna a časem se na ni zapomnělo.
Když byla znovu objevena, jednalo se tehdy o převratný objev. Alchymistická laboratoř z doby Rudolfa II., navíc s mnohým dobovým vybavením, kde s největší pravděpodobností prováděl své alchymistické pokusy jak věhlasný alchymista Edward Kelly, tak židovský rabín Löw. Praha zase věděla trochu víc o své historii. Pro historiky, vědce a odborníky na dobu císaře Rudolfa byl objev těchto prostor splněným snem. Jenže ne na dlouho. Budova včetně laboratoře se dostala do rukou soukromníka, který zde zřídil muzeum alchymie. Nově objevená laboratoř se stala jeho součástí.
Z alchymistické laboratoře, která byla pro mnohé zvědavce velkým lákadlem, vznikl komerční prostor. Do laboratoře byla doplněna spousta umělých předmětů, které mají navozovat dojem, že tu byly odjakživa. Místnost tak již ztratila své kouzlo, které si uchovala po staletí až do doby svého objevení.