Článek
Mozek je úžasný v tom, že odborníci stále netuší, čeho všeho je schopen. Říká se, že využíváme mozek jen z 15 až 20 procent. Zbylá část mozku zůstává vždy nevyužita. Odborníci však v poslední době vyvrací i toto číslo a procentuální využití mozku snižují. Zkuste si jen představit, čeho všeho by byl člověk schopen, kdyby mozek využíval naplno. Byli bychom snad všichni géniové?
Tento jedinečný orgán řídí všechno, co se děje v lidském těle. Má na starosti dýchání, trávení i srdeční tep, rozhoduje o našem pohybu a o všech našich smyslech. Člověk by řekl, že bez mozku se nedá žít. Jenže si představte, že někteří lidé si ani nevšimnou, že jim mozek chybí.
Hydrocefalitida je vážné onemocnění, které má za následek vodnatění mozku. To v konečném důsledku způsobuje to, že se mozek začíná rozpouštět, dokud se úplně nerozteče. O takových lidech se říká, že žijí bez mozku. V drtivé většině případů má samozřejmě takové poškození mozku za následek sníženou hybnost, nízké mentální výkony či jiné pro člověka značně fatální důsledky.
Ve výjimečných případech dokáže ale i mozek, který byl hydrocefalitidou napaden tak, že už je z něj laicky řečeno jen břečka, fungovat, jako kdyby byl v naprostém pořádku. Člověk nemusí vůbec poznat, že by se s jeho mozkem něco dělo a dál funguje jako před útokem této zákeřné nemoci.
Mozek se následkem dlouhotrvající hydrocefalitidy rozteče úplně. Pro odborníky již tedy není v jejich hlavě zjistitelný žádný mozek, jejich hlava je pouze zaplněna tekutinou. Přesto takoví jedinci zhruba v polovině případech vykazují IQ vyšší než 100.
Existují samozřejmě i raritní případy. Hovoří o nich často záhadolog Viktor Farkas a jde například o příběh anglického mladíka, u kterého jistý doktor John Lorber zjistil jen minimální přítomnost mozku v dutině lebeční. Má se jednat o pouze milimetrovou vrstvu a zbytek dutiny je plný vody. Takový člověk vyniká ve škole a jeho IQ dosahuje 126.
Doktor Wilder Penfield zase popsal případ, kdy při pitvě asi čtyřtýdenního novorozence, zjišťuje, že dítě žilo zcela bez mozku po celý svůj krátký život. Přitom dítě reagovalo na všechny podněty zcela běžným způsobem, ničím se nevymykalo a působilo na všechny okolo jako normální zdravé dítě.
To, že o mozku ještě zdaleka nevíme vše, je jisté. Co ale všechno dokáže byť jen jeho miniaturní část v hlavě každého z nás? Vždyť ty miliony nervových buněk, které obsahuje každý lidský mozek, jsou příčinou veškerého našeho chování a porozumění. S pokrokem vědy se toho dá zjistit z různých oborů čím dál tím víc, ale mozek zůstává stále zahalen tajemstvím. Poznáme vůbec někdy, čeho všeho je člověk schopen?
