Žokej na outsiderovi vyhrál svůj první dostih. Před cílovou páskou však zemřel a zapsal se do dějin

První dostihy neboli závody koní se konaly v Anglii. Tehdy na rozmar krále Jakuba I., který chtěl srovnávat výkonnost tehdejších nejsilnějších koní, bylo vybudováno i první moderní oficiální závodiště v Ascotu, a to již roku 1711. Od té doby dostihy nabraly na nebývalé popularitě a rozšířily se i mimo hranice království. V tomto sportu se do dnešní doby odehrálo nespočet zajímavých a kuriózních věcí. Jedna se však i přesto vymyká ostatním a svou jedinečností je zapsána nejen do historie tohoto sportu, ale i do Guinessovy knihy rekordů.

Celý příběh se motá kolem Franka Hayese. Tento rozený Newyorčan už jako malý miloval koně a vše kolem nich, a proto se už od útlého věku, dle vyjádření jeho matky, toužil stát žokejem. V tehdejší době ale nebylo snadné nastartovat kariéru v tomto sportu. Aby se člověk mohl stát žokejem a závodit, musel již několik let před prvním startem mít praxi u koní. Nejčastěji se tak mladí uchazeči starali o koně ve stájích jiných žokejů, zatímco je trénovali a studovali, aby o nich věděli naprosto vše do posledního detailu. Podobně to měl i Frank, který na svou první zkušenost čekal do svých dvaceti let. Již o dva roky později poznal svého osudového koně. Oním koněm, do kterého se zamiloval, byl Sweet Kiss. Tento sedmiletý hřebec byl ovšem dle své majitelky neperspektivní k závodění. To Hayese ale neodradilo, viděl v koni totiž nebývalé přednosti a kvality. Proto se rozhodl, že ho bude trénovat, aby byl připravený závodit. Po několika měsících tvrdé dřiny byl kůň připravený. Zbývalo už jen přesvědčit majitelku koně, aby uvolila a nechala ho závodit. Což se také nakonec stalo. Poslední překážka, který stála v cestě za vítězstvím, byla Frankova váha. Do dostihu totiž zbývala jen velmi krátká doba a on potřeboval shodit ze svých 64 na 59 kilo. Každé kilo navíc, které kůň nese, znamená totiž ztrátu cenných vteřin. Aby toho docílil, nastolil si velmi tvrdý režim a přísnou dietu.

Osudný dostih se odehrál 4. června roku 1923 v Belmont Parku v Elmontu. Ten den se staly dvě naprosto neuvěřitelné věci. Koni Sweet Kiss, jenž byl považován za naprostého outsidera, neboť na něj byl vypsán kurz 20:1, se podařilo o hlavu vyhrát svůj první dostih. Stala se ale ještě jedna věc, která v sobě nese smutné prvenství. Pro všechny bylo totiž šokem, když žokej Frank Hayes projel cílovou páskou mrtev. Toto zjištění objevila až sama majitelka Fraylingová, která šla bezprostředně po závodu poblahopřát vítězi. Ten ovšem padl k zemi. Ke smrti došlo však již během závodu, žokej byl však v koni tak dobře zaklesnutý, že vydržel v sedle i během skoků přes překážky. Podle místního lékaře za smrt mohl infarkt, který byl nejspíše způsobený tvrdou fyzickou námahou během shazování nadbytečné váhy. Frank Hayes tak dodnes drží prvenství jako jediný žokej, který vyhrál dostih, když už byl po smrti. Od té doby Sweet Kiss už nikdy nezávodil, protože se mu od osudného dostihu přezdívalo „sladký polibek smrti“.

Zpracováno na základě článků: Žokej vyhrál závod, i když byl mrtvý, Příběh Franka Hayese, První žokej, který vyhrál závod mrtvý a Hayes zkolaboval a vyhrál svůj první závod.