Článek
Už před více jak 300 lety se konaly první závody na koních ve staré Anglii. Král Jakub I. chtěl v té době srovnat, jak jsou jednotliví koně výkonní. K tomuto účelu bylo vybudováno první dostihové závodiště na světě. Stalo se tak roku 1711. Přestože od té doby uběhly již stovky let, zájem o dostihy neopadl. Sport se rozšířil ze své rodné Anglie prakticky do celého světa. Ač může být takové závodění značně nebezpečné jak pro koně, tak i pro jejich žokeje, lidé ho prostě milují. V říjnu roku 2023 se u nás konal již 132. ročník slavné Velké pardubické.
Zranění žokejů i smrt některých koní při pádu není při dostizích nic neobvyklého. Jedna taková kuriozita se však zapsala i do Guinessovy knihy rekordů. Týká se Franka Hayese, jehož odhodlání je pro mnohé žokeje vzorem a jeho konec pro některé z nich výstrahou. Tento Newyorčan se narodil v roce 1901 a koně byli odmalička jeho vášní. Jenže stát se v té době žokejem nebylo nic snadného. Frank vlastní koně neměl, chodil je proto pouze navštěvovat a čekal na svou první příležitost, jak by se k nim mohl dostat blíž. To se mu povedlo až ve dvaceti letech. Začal se starat o stáj s koňmi a začal se pomalu dostávat do tajů jezdectví.
Osudové přátelství vzplanulo o dva roky později mezi ním a koněm, jenž nesl jméno Sweet Kiss a bylo mu sedm let. Z Hayesovy strany to byla láska na první pohled. V koni viděl kvality, které ho předurčovaly k závodění. To však bylo v rozporu s názorem majitelky stájí, která považovala koně Sweet Kiss za k závodění naprosto nezpůsobilého. Hayes ho tak začala trénovat tajně, aniž by o tom majitelka stájí věděla. Tvrdý trénink mu zabral několik měsíců, ale dřina se očividně vyplatila, protože mu majitelka nakonec dala svolení k závodění.
Frank Hayes se začal připravovat na svůj velký závod. Problémem však byla jeho váha. Frank byl na žokeje příliš těžký. Jeho 64 kilogramů by bylo pro koně velkou zátěží, která by znamenala jeho zpomalení a ztrátu tolika potřebných vteřin. Zbývala už jen velmi krátká doba, za kterou musel Frank shodit alespoň 5 kilogramů. Jediným řešením bylo nastolení tvrdého režimu a přísná dieta, kterou Hayes do posledního bodu dodržel.
Vytoužený den v životě tohoto začínajícího žokeje přišel 4. června 1923, kdy mu bylo pouhých 22 let. A Frankovi se povedlo něco nevídaného. Spolu se svým koněm Sweet Kiss, který byl považován za outsidera celého závodu, kurz na jeho výhru byl dvacet ku jedné, se mu podařilo zvítězit. Žokej Frank Hayes projel na koni cílovou páskou jako první. Bohužel si ale omamný pocit vítězství vůbec neužil. Byl už totiž mrtvý.
Majitelka Sweet Kiss, která mu přišla poblahopřát, zjistila, že Frank Hayes již nedýchá. Později se zjistilo, že smrt nastala již během závodu, kdy Hayes dostal infarkt. Jeho tělo se však dokázalo v sedle koně udržet až do konce závodu. S největší pravděpodobností byla příčinou jeho infarktu extrémní dieta, kterou Frank Hayes držel před závodem, spolu s tvrdou fyzickou námahou při trénincích.
Přestože byl kůň Sweet Kiss po zápase oslavován, nikdy se na závodní okruh nevrátil. Jeho jméno Sweet Kiss znamená v překladu Sladký polibek. Od onoho osudného dostihu mu však nikdo neřekl jinak než Sladký polibek smrti.
