Článek
V našem městě patřím mezi ty aktivnější občany. To znamená, že na jednání zastupitelstva chodím víceméně pravidelně. Zajímá mě, co se v našem městě děje, co se řeší, jaké jsou výhledy do budoucna. Podobně aktivní občany, co na pravidelná zasedání chodí, bych napočítal na prstech jedné ruky. Je nás opravdu jenom pár.
Jednání je veřejné
Jednání našeho zastupitelstva je veřejné. Nejenom občané města, ale vlastně kdokoliv má možnost přijít. Co se bude projednávat je známé už z programu. Kdo chce být v našem městě v obraze, měl by chodit. Nebo si alespoň přečíst následný zápis, taktéž dostupný komukoliv. Ale myslíte si, že to někdo dělá? Ne, nedělá. Na zastupitelstvu je nás jenom pár a počítadlo stažení zápisu z webových stránek ukazuje, že se o dění zajímá opravdu jenom pár desítek lidí. Trochu málo ve městě, kde žije přes 5 000 obyvatel.
A pak to přijde
Roky nic, ticho, apatie. A potom to přijde. Opozice, nebo nějaký hodně aktivní občan vypustí do éteru, co se chystá. Tím éterem se pochopitelně myslí sociální sítě. Najednou ti, kteří nebyli ani jednou na zastupitelstvu, kteří si ani jednou nestáhli zápis z jednání, začnou být aktivními občany. Začnou vyjadřovat své názory, začnou navrhovat petice, demise, ti ostřejší dokonce defenestrace.
A neskončí to jenom na sociálních sítích. Tenhle náš maloměstský mediální boom pokračuje. Na zasedání zastupitelstva se nahrnou stovky nespokojených občanů, kteří se rozhodnout po letech apatie pořádně vyčinit těm, kteří byli zvoleni.
Neveřejná jednání
Jak to na takovém emočně vypjatém zasedání vypadá? Kdyby tam létali i půllitry, tak doslova jako v restauraci čtvrté cenové skupiny. Doteď apatičtí občané, nestarající se o dění ve svém městě, najednou vulgárně pokřikují na zastupitelstvo, uráží je. Skáčou jim do řeči, vyhrožují, nenechají je domluvit. Bučí, povykují, vyrušují. Dá se v téhle atmosféře něco projednat? Ne, nedá.
Po zkušenostech z našeho města se vůbec nedivím tomu, že některá zastupitelstva volí v důležitých otázkách raději neveřejná projednání. V klidné atmosféře. Příkladem může být třeba projekt lanovky v Brně.
Jak by to dopadlo?
Dovedu si atmosféru brněnského veřejného projednání zcela živě představit. Dle fotografií doslova hrstka nespokojených by vtrhla na jednání a dělala přesně to, co dělají tito občané u nás. S prominutím, dělala by bordel.
Nemám nic proti tomu, aby se veřejnost účastnila jednání zastupitelstva. Ale je normální, že jsou někteří lidé roky zcela apatičtí, roky jim je jedno co se kolem nich děje, a když už je dlouhodobě projednávaný a upravovaný projekt skoro na spadnutí a čeká se jenom na zvednutí potřebného počtu rukou, začnou se do toho vkládat? Ne, moji milí lhostejní občané. Na to jste měli čas předchozí měsíce či roky. Že jste o tom nevěděli, je jen a pouze váš problém. Kdo dění ve městě sleduje, ten o věcech ví.
