Článek
Často slýchám, že hotovost je nutnost. Prý může nastat situace, kdy vypnou elektřinu, a kdo nebude mít „cash“, má smůlu. Zatímco ti, kteří mají v kapsách bankovky a mince, budou za vodou. Ale opravdu to tak je?
V supermarketech je to jedno
Začněme supermarkety. Pokud tam vypadne elektrický proud, bude úplně jedno, čím se rozhodnete platit. Budete vůbec rádi, když se nějak dostanete dovnitř, protože ani automatické dveře nebudou fungovat. Logicky nepoběží ani pokladny nebo skenery. Nic. Můžete si být jistí, že dámy sedící za kasou váš problém příliš nezajímá. Ne, nebudou pobíhat po obchodě s papírkem a zapisovat ceny vašich položek. Ani je nebudou ručně sečítat, ani od vás nepřevezmou peníze „s tím, že si to zaevidují později“. Jakmile v supermarketu vypadne proud a neexistuje žádná záložní elektrická síť, mají smůlu všichni – ti s kartou i ti s hotovostí. Buďte si tím jistí.
A co malé krámky?
Tam by teoreticky mohl vzniknout předpoklad, že vám pokladní namarkuje nákup ručně. Pokud se jí vůbec bude chtít, znamenalo by to s každým zákazníkem oběhnout celý krám, zapsat si ceny zboží, kódy nebo jeho typ, částky sečíst a sdělit vám výslednou sumu. Je ale dost nepravděpodobné, že by se do toho někdo pouštěl kvůli výpadku na pár desítek minut. A pokud by šlo o vícedenní kalamitu, lidé budou mít úplně jiné starosti než obsluhovat zákazníky za takových podmínek. Připusťme však, že pokladní bude natolik ochotná a pro-zákaznicky naladěná, že si ke každému nákupu sepíše položky na papír a spočítá je. Co dál?
Máte jen hotovost?
Kasa nejde otevřít, a tak má zastánce hotovosti několik možností. Musí dát dohromady přesnou částku, případně nechat slušné dýško, anebo vše založit na důvěře, že přeplatek či nedoplatek se vyúčtuje při další návštěvě. Je to komplikace a vyžaduje kompromis. Pokud chce člověk odejít s nákupem, jiná cesta není.
A co bez hotovosti?
Těch možností je hned několik. Dnes existují akumulátorové platební terminály, které fungují i tam, kde není elektřina. A internet? Stačí SIM karta v mobilu a jediným stisknutím tlačítka vytvoříte Wi-Fi hotspot. Terminál se tak připojí k internetu a já mohu zaplatit kartou, nebo telefonem.
Stejně tak mohu se svým mobilem zaplatit klasickým převodem, nebo takzvanou platbou na kontakt, nebo podle vygenerovaného QR kódu. K tomu potřebuji jen internet v telefonu a bankovní aplikaci, což je dnes pro většinu lidí (včetně obchodníků) samozřejmost. Třetí moderní variantou jsou speciální platební karty s NFC čipem, které dokážou samy terminál nahradit.
Na rozdíl od toho, kdo s sebou nosí hotovost a musí se při výpadku proudu dohadovat s pokladní o vydání nebo vrácení peněz, já si vyberu z několika bezhotovostních způsobů placení. Ve výsledku to může klidně proběhnout stejně jako kdykoli jindy – stačí akumulátorový terminál a internet sdílený z mobilu. Jak prosté, že?
