Článek
Já vím, že pivo v restauracích není úplně levné. Že jsou podniky, o nichž se dá říci, že stojí celkem dost. Ale na druhou stranu člověk tam přece nechodí každý den. Když jde jednou za čas, tak těch několik desítek korun za jeden půllitr čepovaného piva prostě dá, aniž by ho to zruinovalo.
Není to o pití
Však to není jen o tom pivu, o tom pít alkohol. Návštěva restaurace nebo pivnice je jakási společenská událost. Člověk tam pokecá s přáteli, potká jiné lidi, nasává atmosféru. Prostě je to zajímavé, je to fajn. Proto tam rád chodím. A tak když jsem potkal jednoho kamaráda, se kterým jsem se několik měsíců neviděl, hned jsem navrhl, že bychom mohli pokecat víc. Že bychom mohli zajít na dvě, tři, sednout si. A jeho odpověď mě překvapila.
Jenom doma
Čekal jsem, že neodmítne, že s tím bude souhlasit. Ale on že ne. Že pokecat klidně můžeme, ale že do hospody rozhodně nepůjde. Že nemá zájem dávat za pivo 60 korun. Že jestli chci, mohu přijít k němu. Sedneme si u něj v garáži, kde má basu piva, lednici, a stojí ho to kolem 10 korun za jedno. A že když chce jít „na pivo“, pije tam. V hospodě prý už nebyl roky a přestal tam chodit od doby, co začali být pivovary a hospodští doslova nenažraní.
Prý radši zajede do supermarketu a koupí si tam několik bas piva v akci a pije je v garáži. Někdy sám, někdy s kamarády, co přijdou. A já jenom stál a koukal jako opařený. Copak tohle je nějaká pivní kultura, tohle je nějaká společenská událost?
Ne, nepřijdu
Když mi tohle všechno řekl, koukl jsem se mu do očí a řekl, že do jeho garáže tedy určitě nepřijdu. Kdyby aspoň řekl třeba do obýváku, k němu domů, že si dáme pivo a koukneme třeba na hokej nebo fotbal, tak proč ne. Ale chodit někam do špinavé, umouněné garáže, sedět tam kdovíkde a popíjet tam lahváče v akci? To úplně není to, co bych hledal.
Ptal se, proč nechci přijít, tak jsem ho musel odpálkovat trochu drsněji. „Protože nejsem alkoholik ani socka, co pije někde po garážích lahvové pivo,“ řekl jsem mu rázně. Pro mě je chození na pivo společenská událost, ne důvod, abych se mohl opíjet a nejlépe za co nejméně. A úplně nejvíc nechápu, že je někdo schopen pít v garáži sám – takhle podle mě začíná alkoholismus. A s tím, že právě na závislost by si měl dát pozor, jsme se rozloučili. A kam jsme šli? Já domů a on patrně do garáže zapít žal.
