Článek
Když hledáte bydlení, logicky chcete platit co možná nejnižší částku, je to tak. No, a teď si představte, že by vám někdo dal bydlení zadarmo. Platili byste jen elektřinu, vodu a poplatky SVJ. Žádný nájem, žádná hypotéka, jen to nezbytné a spotřebu energií. Šli byste do toho? My jsme do toho šli. A to dost nadšeně. Teď vím, že je to chyba.
Bydlete v mém
Když jsme řešili bydlení, přispěchala nám na pomoc tchyně. A její nabídka zněla neodolatelně. Kromě bytu, kde bydlí ona, vlastní ještě jednu nemovitost. Byt, který chtěla pronajímat, ale pokud bychom chtěli, nechá nám ho k bydlení. No, tohle je nabídka, která se neodmítá. Moc jsme nad tím nepřemýšleli a hned jsme kývli. Kromě nějakých poplatků do SVJ budeme platit jen energie a vodu, které spotřebujeme. Ideální, no ne?
A začalo peklo
Ale ono to bylo růžové jen teoreticky. Už po prvních týdnech začalo peklo. Tchyně měla svůj klíč a bez ohlášení k nám chodila. Když jsem vyměnil zámek, byl oheň na střeše a konflikt. Také neustále chodila náš byt kontrolovat, zda tam něco neničíme. Hledala každou drobnost, rýhu, škrábanec na podlaze, na nábytku, na vaně.
A tím to neskončilo. Kdykoliv, kdekoliv stále vytahovala, že bydlíme u ní a zdarma. Že já se neumím o rodinu postarat, že mám holý zadek, že nezabezpečím její dceru. Že jsem chlap, který je neschopný. Ale to já nejsem. Klidně bych utáhl nájem, klidně bych utáhl i hypotéku. Ale říkám si, proč, když takhle ty peníze můžeme využít jinak?
Už nemůžu
Je to pořád něco, jsem psychicky na dně a říkám si, že ušetřené peníze za to nestojí. Že je čas bouchnout do stolu a dát jasně najevo, že tenhle psychický teror pro mě není. Že holt snížíme náš standard, ukrojíme z našeho rozpočtu a budeme bydlet v klidu. Tento stav už udržitelný není. Nebo co byste dělali na mém místě? Zkousli byste vše za ušetřených dvacet tisíc měsíčně?
