Článek
Všude je propagováno, jak bychom měli jezdit veřejnou dopravou. Myšlenka skvělá a správná, ale realita zcela jiná. Veřejná doprava je drahá, cesty zdlouhavé, mnohdy nevyzpytatelné a také nepohodlné. Po několika letech trávených ve vlacích a MHD jsem si to uvědomil. A zamyslel se nad tím, zda to nejde jinak.
Hodina denně v trapu
Každý den mi cesta z práce a do práce vzala zhruba 2 hodiny mého času. Cesta vlakem tam a zpět, trvala hodinu. Druhou hodinu mi sebrala chůze a přejezdy městskou hromadnou dopravou. Hodina denně, to je pět hodin týdně, více než dvacet hodin měsíčně, skoro 250 hodin ročně. Zcela ztraceného času, který by šel rozhodně využít efektivněji.
Hurá na přesčas
A potom mi to došlo. Co kdybych tu nyní ztracenou hodinu denně radši byl v práci? Byl by to efektivně využitý čas, za který bych dostal zaplaceno. Vzhledem k mé hodinovce bych byl měsíčně bohatší o několik tisíc korun. A co za ně pořídit? No jasně, že auto.
Do práce autem
Stačil papír a tužka, aby mi došlo, jak velká hloupost je ježdění do práce veřejnou dopravou. Nyní mám auto. Cesta tam i zpět mi trvá přesně hodinu. Od mého bydliště, až před kancelář. Tam trávím denně o hodinu více. Ano, o tu hodinu, kterou jsem dříve proflákal chůzí a přesunem MHD.
A kde jsem vzal auto? Pronajal jsem si ho. Za ty vydělané tisícovky navíc za přesčasy, jsem šel do operativního leasingu. Jediné, co tedy platím u auta, je měsíční splátka a náklady na palivo. Vše ostatní jako pojistky, servisy nebo amortizace, jsou zahrnuté v paušální platbě.
Pohodlně levně a s autem před domem
A výsledek? Domov opouštím ve stejný čas jako dřív, vracím se do něj také ve stejnou hodinu. Jen s tím rozdílem, že jsem hodinu navíc v práci. Tahle hodina denně mi vydělá na auto. A náklady na cestu? Když spočítám jízdné vlakem + cenu MHD a porovnám ho s cenou paliva v autě, vychází to +/- stejně.
Výsledek jasný, denně neztratím ani minutu, cestuji pohodlně bez nutnosti přizpůsobit se jízdním řádům, nemusím brát ohled na počasí a cestou si mohu vyřídit, co potřebuji. K tomu všemu bonus v podobě toho, že mi auto stojí před domem i na soukromé cesty. Jakmile nasedneme s partnerkou, už vlak vzhledem k ceně nedává sebemenší smysl. A když vidím, kolik lidí se denně vyřítí z vlaků a autobusů do svých kanceláří, je mi smutnu. Z toho, že si neumí spočítat, co by je vyšlo výhodněji. Ale co, alespoň bude na silnicích volněji.