Článek
Nikdy jsem neměl rád klasické pokladny. Obvykle tam bývaly fronty, nerudná pokladní, nutnost zboží skládat na pás a potom ho ve spěchu házet zpátky do košíku, abych je teprve v klidu přeskládal do tašek. Když se objevily samoobslužné pokladny, hned jsem si je oblíbil: zboží jsem si skenoval v poklidu sám, rovnou ho ukládal do tašky, nikdo na mě nespěchal a nemusel jsem sledovat cizí kyselý obličej.
Skenery jsou zázrak
Myslel jsem, že nic lepšího než samoobslužné pokladny už nepřijde – a pak dorazily skenery. Okamžitě jsem je začal používat: načtu kartičku, vezmu přidělený skener a během nákupu si zboží hned skenuji a ukládám do tašky v košíku. U pokladny už nic nevybaluji ani nenačítám: jen přenesu data ze skeneru do pokladny, zobrazí se účtenka s částkou, zaplatím a můžu odejít.
Tedy – v ideálním případě. Když systém startoval, téměř při každém nákupu jsem musel čekat, až přijde pracovník supermarketu a můj nákup namátkově zkontroluje. Dobře, říkal jsem si, je to novinka, chtějí ověřit funkčnost, nasbírat zkušenosti a data. Doufal jsem, že se brzy dostanou do stavu, kdy bude kontrola opravdu jen namátková. Jenže jsem se mýlil.
Pořád mě kontrolují
Nadšení z inovací pomalu opadá a už přemýšlím, že skener zase odložím a vrátím se k běžným samoobslužným pokladnám, protože mě kontrolují při většině nákupů – a to mi vadí. Možná je to tím, že jsem kdysi zapomněl naskenovat jeden mléčný výrobek za necelých dvacet korun. Našli mi to při kontrole a od té doby zažívám takřka pravidelné peklo.
Kdykoli chci nákup zaplatit, vyskočí hláška, že musím počkat, než přijde zaměstnanec a zboží mi zkontroluje. Od oné trapné situace jsem pečlivý a žádný problém se už neobjevil, přesto zřejmě figuruji na jakési černé listině.
Kdyby to aspoň netrvalo tak dlouho…
Chápu, že se obchod snaží předcházet krádežím; skener může být dobrý nástroj kontroly. Když už ale prověřují i poctivé zákazníky, mělo by to být rychlé: zaměstnanec by měl být připravený a začít okamžitě. Realita? Hláška se objeví a já klidně několik minut čekám, protože buď nikdo není nablízku, nebo právě kontroluje jiného zákazníka.
Když se konečně dočkám, pracovník náhodně proskenuje několik položek, zjistí, že mám – jak jinak – všechno v pořádku, a já můžu odejít. Jestli je tohle benefit, který má šetřit čas, tak děkuji, raději se vrátím k obyčejné samoobslužné pokladně.
Ano, řešil jsem to
Samozřejmě jsem se několikrát obrátil na zákaznickou linku. Odpovědi byly stručné a nic neobjasnily; chodily kolem horké kaše a nikdo mi jasně nevysvětlil, proč musím takhle trpět právě já. A co je nejhorší: byť mi to vadí sebevíc, obchodu je to jedno – i kdybych skener úplně přestal používat a vrátil se ke klasickým pokladnám.
