Hlavní obsah

Když přivezl pizzu, nevěřil jsem svým očím, kdo to je, a musel mu dát obří dýško

Foto: Freepik

Objednali jsme si pizzu. Když dorazil kurýr, byl jsem nemile překvapen tím, kdo se zjevil v našich dveřích.

Článek

Objednávka pizzy je dneska úplně normální věc. Vezmete telefon a buď zavoláte, nebo naklikáte svou objednávku. A podle vytíženosti čekáte, než vám ji přivezou. Přiveze ji kurýr autem nebo na kole, předá, vy zaplatíte a je vyřízeno. A kdo je tím kurýrem? No, někdy to může být dost velké překvapení, jako v mém případě.

Objednáme pizzu

Co budeme vařit, co si dáme k večeři? Tahle otázka u nás zaznívá docela často. Většinou si něco uvaříme, jindy zase uděláme něco studeného a jsou dny, kdy si prostě jídlo objednáme. Nemusíme nic vařit, máme něco teplého. Jediná nevýhoda je, že to holt něco stojí. Ale co, s tím se počítá. Tentokrát padla volba na klasiku. Na jídlo, kterým je pizza – populární placka, kterou miluje snad každý.

Vzali jsme telefon, zavolali do nedaleké místní pizzerie, se kterou máme dobré zkušenosti. Objednali jsme si pizzy a za čtyřicet minut prý budou u nás. Skvělé, to je akorát. A tak jsme to odsouhlasili a čekali, až poslíček s jídlem dorazí.

Ty děláš tohle?

Uplynulo pětatřicet minut a zazvonil telefon. Na druhém konci kurýr s tím, že do minuty je u nás naše pizza. Skvělé, poděkoval jsem, vzal jsem si peníze a šel jsem ven. Stojím u dveří a vidím, jak se k nám blíží auto pizzerie. Zastaví a přijde mi, že muže za volantem znám. Když vystoupí, chvíli na sebe koukáme a potom se pozdravíme, protože se známe.

Je to můj spolužák z vysoké školy. Nikdy by mě nenapadlo, že bude dělat poslíčka pizzy, s jeho vzděláním, zkušenostmi a praxí. „Ty teď děláš tohle?“ vyhrknu na něj v úžasu. A on se studem odpoví, že nejenom tohle, že to má ještě jako brigádu, že nedokáže s jednou prací uživit rodinu, že se mu nedaří, a tak po večerech rozváží pizzu.

Tady máš

Bylo mi ho vyloženě líto. Chytrý, vzdělaný chlap a musí dělat práci, která je určená pro mladé kluky, co si chtějí přivydělat na zábavu. Když jsem platil za pizzu, nechal jsem mu několik stovek spropitného. Nechtěl si je vzít, ale vnutil jsem mu je. Ne jako milodar, ale prostě z kamarádství.

Vím, že není žádné netáhlo, vím, že je dobrý chlap, manžel, otec, a tímhle, druhou brigádou, to jen dokazuje. Tak mi přišlo samozřejmé ho nějak podpořit. A já doufám, že se mu co nejdřív začne dařit líp. Že třeba najde práci, kde bude ohodnocen tak dobře, že tuhle brigádu bude moci nechat mladým.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz