Článek
Rozumím tomu, že obchod chce nalákat co nejvíc zákazníků a chce, abychom tam chodili ideálně každý den. Protože — co si budeme povídat — když už tam jsme, často nám prodá i to, co jsme vůbec nechtěli. Jenže právě kvůli tomu se z nakupování postupně stává noční můra. A tuhle noční můru jsem si bohužel prožil na vlastní kůži.
Kde jsou klasické slevy?
Zlatá doba normálních slev. Nikdo schválně nezvyšoval původní ceny, leták byl platný celý týden a všechno bylo jasně uvedené. A dnes? Člověk musí studovat detaily každého letáku, protože podmínky některých „slev“ jsou tak komplikované, že vám to zkazí náladu ještě dřív, než do obchodu vůbec vejdete.
Jasně, můžete namítnout, že nakupovat ve slevách nemusím. To je pravda. Jenže když máte dát za maso 100 nebo 200 korun, tak se nad tím zamyslíte. Za úplně stejné maso, které v pondělí stojí 200 a v úterý polovinu jen proto, že zrovna vyšel leták. Kdo by jen tak vyhodil stovku do luftu?
Byla tam jiná cena
Já jsem se téhle slevové hry stal přímou obětí. Vyrazil jsem do menšího supermarketu, naházel věci do košíku a mířil k pokladně. A tam to začalo.
První položka — a já vidím, že cena je jiná než v letáku i na cenovce. Ptám se pokladní a dozvím se, že si musím aktivovat kupón v aplikaci. Aha, první problém. Tak nic — těch patnáct korun rozdílu nějak zkousnu, svět se nehroutí.
Jenže ono to pokračuje. Další položka — a zase jiná cena, než měla být. Tentokrát se dozvím, že musím naskenovat zákaznickou kartičku, aby to bylo o pět korun levnější. Jenže já ji nemám — leží mi někde doma v šuplíku. Dobře, pětikorunu taky přežiju, ale už jsem slušně znechucený.
A pak to přišlo: naúčtovaných 130 korun, když cena měla být 80. To už jsem se ozval. Pokladní mi řekla, že to byla jen víkendová akce a dnes je to zase za plnou cenu. A na můj argument, že cenovka u zboží byla pořád červená, jen pokrčila rameny — prý ji možná někdo zapomněl vyměnit a „půjde se na to podívat“.
A dost
Tohle byla poslední kapka. Zboží, které jsem měl v košíku, jsem tam nechal ležet. Pokladní jsem řekl, ať manažerovi vzkáže, že tyhle finty s cenami, akcemi a slevami ať zkouší na někoho jiného. Jestli je jeho cílem natáhnout kupujícího za každou cenu, tak já jsem v tomhle obchodě naposled.
Otočil jsem se a odešel
Pokladní za mnou něco volala, že si nákup musím odebrat a zaplatit. Dokonce za mnou vyběhl i pán z ochranky. Ale já měl jasno. Když ze mě někdo dělá hlupáka a zkouší mě natáhnout, ať si to vyřeší mezi sebou.
Sedl jsem do auta a jel nakoupit jinam — do obchodu, kde sleva platí celý týden a kde pořád ještě platí: co je psáno, to je dáno.
