„Nejdřív jdu na WC a potom si něco objednám,“ nechci být za špinavé čuně

Chápu, že provozovatelé barů, hospod, pivnic nebo kaváren nechtějí, aby se z jejich podniku stalo veřejné WC, navíc takové, které přitahuje nejen běžné turisty, ale i různé pochybné existence. Chápu, že návštěvu toalety chtějí podmínit nějakou útratou. S tím pochopitelně souhlasím, nic proti tomu nemám. Ale opravdu je správné jít na záchod až ve chvíli, kdy už máte v ruce jídlo nebo pití? Vždyť už ve školce nás to učili přesně naopak.

Rozumím tomu, že se podniky chtějí bránit hostům, na kterých nic nevydělají. Ale je opravdu v pořádku nejdřív si objednat jídlo a pití, v horším případě ho sníst, a teprve pak jít na WC? Bohužel se s tím v některých fast foodech setkávám stále častěji. Abych mohl použít jejich toaletu, potřebuji například kód z účtenky. Takže abych mohl jít na záchod, musím si nejprve něco objednat.

No dobrá, ale co potom? Objednám si, jídlo a pití si donesu ke stolu… a co dál? Mám to tam nechat bez dozoru? Několik minut netuším, co mi s tím kdo udělá. Nebo to mám nejprve sníst a až potom jít na toaletu? Patrně ano – na tomhle principu to na řadě míst funguje. Jenže není to náhodou proti všem hygienickým zásadám, které nám od dětství vštěpují?

Už od mateřské školy nás učili, že před jídlem si máme umýt ruce. Proto jsem zvyklý přijít do restaurace, odložit si svrchní oblečení a hned nato zamířit na toaletu, abych si umyl ruce. Teprve pak si sednu a objednám si. Jenže v řetězci rychlého občerstvení, pokud nemá volně přístupné toalety, to často nejde – na WC se dostanu až poté, co si něco objednám a dostanu účtenku s kódem.

Řešení téhle situace existuje, ale je nepříjemné a trapné pro obě strany. Musím se u pokladny zeptat na kód k toaletě. Obsluha mi ho někdy odmítá dát, protože si myslí, že z toalety už rovnou odejdu, aniž bych si cokoliv koupil. Tak to ale není, a proto si nechám zavolat manažera, který mi po krátké debatě a ujištění, že opravdu budu zákazníkem, dovolí si nejprve umýt ruce.

Ano, nejjednodušší řešení je do takových podniků nechodit. Můžu jít buď do jiného řetězce rychlého občerstvení, který nemá toalety zabezpečené, nebo do klasické restaurace. Ale pokud jsem na určitém místě, nepojedu přece dvacet minut jinam, kde je to vstřícnější. Tak raději přetrpím pár trapných chvilek při komunikaci s manažerem, abych ho přesvědčil, že nejsem turista, který si chce jen odskočit, ale opravdu host.

Pravda, dá se to vyřešit vlhčenými ubrousky nebo dezinfekcí v kapse. Ale ruku na srdce – kdo z nás dnes něco takového běžně nosí? Moc takových lidí neznám a sám na to častěji zapomenu, než že bych to měl u sebe.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-na-zachod-jen-po-kafi-starbucks-rusi-politiku-verejnych-wc-40504840