Článek
Žijeme v 21. století, máme telefony, které umí úplně vše, stále pokročilejší auta, chytré domácnosti. Během vteřiny najdeme na internetu úplně všechno a když chceme, můžeme komunikovat s kýmkoliv, odkudkoliv, v reálném čase. To je jenom výčet pár věcí, které definují dobu, ve které žijeme. K té patří i bezhotovostní platby. Z technického hlediska jsou v dnes úplným standardem. Ne ale z pohledu některých obchodníků.
Karty nebereme
Nevěřil bych, že ve 21. století se stále setkám s místy, kde bude jako jedno z největších lákadel cedule ve znění: karty nebereme. A jsou to kavárny, restaurace, bary, obchody, bistra, ale třeba i kadeřnické salony či různé stánky. Když si chci něco koupit, nebo se dobře najíst, či využít služeb, musím platit hotově. A to jako proč?
Tak na shledanou
Moje reakce na takový podnik jsou vždy stejné. Otáčím se mířím ke konkurenci. Radši bych doslova umřel hlady, riskoval dehydrataci než jít někam, kde jsou zatvrzelí zastánci hotovostní platby. Kde chtějí výhradně jenom ty šustící papírky a cinkající mince. A přiložit plastovou kartičku, telefon, nebo hodinky k terminálu, u nich není možné. Tito podnikatelé moje peníze nikdy neuvidí.
Asi vím, proč to dělají
Proč to vůbec dělají, proč se brání platbě kartou? Začněme těmi oficiálními stanovisky, se kterými jsem se při konfrontaci s takovými podnikateli setkal. Častým argumentem je to, že na platbě kartou kvůli poplatkům prodělávají. No, nevím, jestli jim to někdo řekl, ale ty poplatky si přece mohou rozpustit do své marže. A mně jako zákazníkovi bude asi jedno, jestli se cena zboží o ten jednoprocentní poplatek navýší. Nebudu řešit, jestli místo stokoruny zaplatím 101 Kč, nebo místo tisícikoruny 1 010. Reálně to bude ještě méně, protože rozpustit do marže celé to procento by se týkalo situace, kdy by úplně každý zákazník platil pouze kartou, nikdo by s hotovostí nepřišel.
Druhá oficiální výmluva, která je tak trochu z říše absurdity, je odmítnutí toho, aby byli lidé sledování. Ano, i tyhle názory existují. Že platby kartou jsou způsob, jak sledovat a monitorovat útraty lidí a potom je ovládnout. No, budiž. Sice to zní jako fantasmagorie, ale jsem schopen pochopit, že tomu někdo opravdu věří.
A třetí důvod, ten řeknu já. Ten totiž nikdo veřejně nevyřkne. Lehce totiž souvisí s výše uvedeným. Když zákazník platí kartou, tak ten obrat, příjem, prostě neutajíte. Je evidovaný, což znamená zařadit ho do účetnictví. Při platbě hotovostí tahle povinnost pochopitelně vzniká taky, ale hodně těžko se dokazuje. Vlastně je to skoro až nemožné. Takže tady já vidím to hlavní, odkud vítr vane.
Jsem normální a tolerantní
Platby kartou nejenom preferuji, ale i vyžaduji. Zároveň však zůstávám normální. Stále mám v kapse pár drobných, kterými v případě potřeby zaplatím pár rohlíků v samoobsluze, jedno pivo na stojáka v pivnici, nebo párek v rohlíku ve stánku. Je mi jasné, že na nejdrobnější platby není bezhotovostní platba pro obchodníka ideální, proto chápu, toleruji a akceptuji i to, když je umožněna nad určitou útratu.
Co ale netoleruji a neakceptuji je to, abych útratu třeba i několik tisíc byl nucen platit v hotovosti. Abych musel nejprve hledat bankomat a poté s penězi vítězoslavně přišel k obchodníkovi, který je ode mě přijme. Takto tedy ne. Ale respektuji vaše rozhodnutí, pokud se vám vyplácí odmítat mnoho zákazníku, tak prosím, vaše volba…
