„Stačí stovka, najíš se královsky, a dvacka zbude,“ když nevíš, kam na oběd

Nedávno tu někdo nazýval oběd za stokorunu cenovou raritou a nemohl uvěřit vlastním očím, že se za tuhle cenu dá najíst. Rád bych to uvedl na pravou míru: kdo má trochu přehled a ví kam jít, tomu to jako cenový unikát rozhodně nepřijde. Jsou místa, kde se dá najíst chutně i levně, a dokonce vám z té stokoruny i něco zbude.

Chápu, že jídelna s tácem je něco jiného než klasická restaurace. V tácovce musíte jít k pultu, jídlo si donést ke stolu a potom odnést prázdné talíře i tác. V restauraci si naproti tomu jen sednete a obsluha se o vše postará. To může být výhoda, ale pokud jdete opravdu jen na oběd a spěcháte v rámci polední pauzy, tácovka je často lepší řešení než obsluha, která může být pomalá nebo splést objednávku.

Chápu, že na rande do tácovky asi nikdo nepůjde, ale to nepůjde patrně ani do hospody, kde je polední menu za stokorunu. Taková místa jsou opravdu jen na oběd – člověk se chce najíst rychle, slušně a dostat dobrou porci. A že to může stát méně než stovku? Ani při dnešních cenách to není nic neobvyklého. Stačí znát to správné místo.

Pokud někoho překvapilo, že se může najíst za stokorunu, tak by si měl radši sednout. Jídlo se dá pořídit i za 69 Kč. Já chodím do tácovky v Globusu. Přes oběd je tam sice narváno, ale to je pro mě známka, že místní jídelna našla ideální poměr ceny, kvality a velikosti porce. A za kolik se tady dá najíst? Ceny jsou různé, ale při pohledu na nejlevnější položky v menu mnohým možná spadne brada.

Pravda, za 69 Kč dostanete třeba čtyři kusy bavorských vdolků nebo rýžové knedlíčky s lesním ovocem. Možná to neuspokojí každého, ale je to teplé jídlo. A ze stovky vám ještě 31 Kč zbude. V menu jsou ale i položky za 79 Kč, jako třeba smetanový bulgur s houbami. Kdo si připlatí a dá 89 Kč, může mít zapékané šunkofleky, guláš z hlívy ústřičné a žampionů s bramborem, vepřová játra na slanině s rýží, tofu s rýží, nebo chana masalu s bramborem.

Chápu, že se teď v komentářích objeví desítky reakcí, že do téhle tácovky to máte desítky kilometrů. Rozumím tomu. Ale vezměte v potaz, že i do restaurace za kilo, nad kterou se tu minule někteří rozplývali a považovali ji za cenovou raritu, to mohou mít jiní stovky kilometrů daleko.

Je pravda, že ne v každé lokalitě se dá najíst slušně pod stokorunu. Ale dělat unikát z toho, že v roce 2024 existuje hospoda, kde hlavní jídlo stojí 100 Kč a polévka 30 Kč, není opravdu nic výjimečného, pokud má člověk trochu otevřené oči a vyhne se první turistické pasti, kterou uvidí.

Zdroj: Globus