Článek
Pokud se někdo rozhodne nebrat platební karty a přijímá pouze hotovost, je to jeho věc – jeho přístup, jeho byznys. Do toho nemám co mluvit. Vím však jistě, že k němu nezavítám, protože to nepodporuji. Jsem zvyklý na kartu a bezhotovostní platby preferuji. To ale neznamená, že s sebou nenosím hotovost. Mám ji – tu největší bankovku, která u nás existuje.
Na platbu kartou máte malý nákup
Ještě víc než ti, kteří karty vůbec nepřijímají, mě štvou ti, kteří je sice berou, ale stanoví si nesmyslné podmínky, kdy kartou zaplatit mohu a kdy ne. Znáte to jistě také: nastaví minimální částku, od které je platba kartou možná. Jinak prý jen hotovost. Někde je hranicí padesátikoruna, jinde stokoruna.
A to mi vadí. Přijdu ke kase, vytasím platební kartu, hodinky nebo mobil a od prodejce slyším, že to nepůjde – prý mám malý nákup a musím zaplatit hotově. A nastává nejen problém, ale hlavně konflikt, z něhož jsem zatím vždy odešel jako vítěz.
Tak tady máte 5 000 Kč
Stalo se mi to mnohokrát: rozhodnu se platit kartou a zjistím, že to prý nejde. Musím si prý ještě něco dokoupit nebo vytáhnout hotovost. Přitom o žádné hranici pro platbu kartou předem nepadla ani zmínka. Jasně, nic navíc kupovat nechci – kdybych chtěl, vezmu si to rovnou. A tak trvám na tom, že chci zaplatit kartou.
Přesně tohle se mi stalo předevčírem. Stavil jsem se v malém bistru na malé pivo; stálo 30 Kč. Obsluha namítla, že je to málo. Dobrá, vytáhl jsem tedy peněženku: „Tak tady máte 5 000 Kč,“ mučím ty, kteří mi nechtějí vzít platební kartu. A nastal další problém – prý je to moc, prý nemají na vrácení. „No, tak to máte blbé,“ odpověděl jsem suše. „Já zase nemám menší bankovku.“
A najednou to šlo
Personál nerad sáhl po platebním terminálu, naťukal 30 Kč, já pípnu a bylo vyřešeno. Mohlo to přitom být hned, kdyby neměli pravidla, která zákazníka odrazují. Když už karty berou, ať je to se vším všudy, a ne takové výmysly.
Vím, proč to dělají
Nebyl to první případ – a vím i proč. Už několikrát se mě prodejce snažil dojmout a přemluvit k hotovosti. Z každé platby totiž odvádějí paušální poplatek. Když je z padesáti či sta korun, nestojí to za řeč, ale u třiceti korun už může zisk o něco klesnout.
Má mě to jako zákazníka zajímat? Samozřejmě že ne – je mi to úplně jedno. I tohle patří k podnikání a každý s tím musí počítat. Ztrát, které mohou v byznyse nastat, je mnoho. A že by někoho zruinovaly korunové poplatky za platbu kartou? No, nevím.
Vím ale jedno: tam, kde s tím mají problém, se příště neukážu. Co je tedy lepší – přijít při pravidelné transakci o pár korun a dál být v zisku, nebo definitivně přijít o zákazníka?
